Z Los Angeles je město duchů. Místní se kvůli protiimigračním raziím bojí vycházet z domů

Reportéři Reuters navštívili například místní tržiště a vyzpovídali Juana Ibarru, který tam provozuje stánek s ovocem a zeleninou. Před raziemi u něj běžně nakupovali místní restaurace nebo food trucky. V současnosti však tržiště zeje prázdnotou. Velká část jeho zákazníků ze strachu nevychází z domovů. Na tržiště se bojí chodit i zaměstnanci místních restaurací. Doma zůstává i většina z 300 zaměstnanců tržiště.

Ibarra před raziemi za den běžně vydělal přibližně 2 tisíce dolarů (42,9 tisíce korun), ale v současnosti jeho denní výdělky dosahují jen 300 dolarů (6,4 tisíce korun). Za pronájem stánku přitom platí měsíčně 8,5 tisíce dolarů (182,3 tisíce korun), a navíc teď musí platit i za vyhazování shnilého ovoce. To ho stojí 70 dolarů za paletu (1500 korun).

„Je to tady v podstatě město duchů. Je to skoro jako za covidu. Lidé se bojí. Takhle můžeme vydržet asi jen pár měsíců,“ řekl dvaatřicetiletý Ibarra, který se narodil v USA a má americké občanství, ale jeho rodiče přišli do Států z Mexika.

Těmto problémům nečelí jen on, protože třetinu pracujících ve státě Kalifornie tvoří imigranti a asi 40 % všech kalifornských podnikatelů se narodilo v zahraničí. Protiimigrační razie tak podle expertů silně ohrožují místní ekonomiku. Trumpova administrativa už kvůli strachu z negativních dopadů masových deportací na ekonomiku instruovala Úřad pro imigraci a cla (ICE), aby přerušil razie na farmách, v restauracích a hotelech.

Protiimigrační razie ve městě také vyvolaly protesty, kvůli kterým Donald Trump do Los Angeles poslal Národní gardu a mariňáky. Kalifornské úřady jej o to ale nežádaly a představitelé státu proto tento prezidentův krok odsuzují jako nezákonný. Mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová pak uvedla, že za špatné podmínky pro místní podniky můžou protesty proti raziím, a ne razie samotné. „To nepokoje demokratů ubližují malým podnikům, a ne vymáhání federálního imigračního zákona,“ řekla Jacksonová.

Místní podnikatelé s ní ale nesouhlasí. Nedostatek zákazníků reportérům nahlásil i dvaašedesátiletý Pedro Jimenez, který v Los Angeles už 24 let řídí mexickou restauraci. I on má kvůli strachu zákazníků z razií v podniku prázdno. Minulý týden prý vydělal o 7 tisíc dolarů (150,1 tisíce korun) méně než před začátkem razií.

„Vážně to ubližuje všem podnikům. Je to strašné. Je to horší než covid,“ uvedl Jimenez, který do USA přišel ilegálně, ale po amnestii pro imigranty vyhlášené tehdejším republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem získal v roce 1987 občanství.

Změnu strategie razií ze zásahů proti zločincům na vpády ICE na různá pracoviště a její dopad na americkou ekonomiku zkritizoval i předseda nestranického Institutu migrační politiky Andrew Selee.

„Jdou po těžce pracujících imigrantech, kteří se nejvíce integrovali do americké společnosti. Čím méně bere imigrační úřad v potaz rozdíly, spíš než aby se zaměřoval na specifické jedince, tím více to velmi reálnými způsoby narušuje americkou ekonomiku,“ prohlásil Selee.