Článek
V referendu šlo o to, jestli má Venezuele připadnout správa nad částí Guyany známé jako Esequibo, a také o to, jestli zdejší obyvatelé mají dostat venezuelské občanství. V neposlední řadě šlo i o odmítnutí pravomoci Mezinárodního soudního dvora (ICJ) rozhodovat o řešení územního sporu mezi oběma jihoamerickými zeměmi.
Pro vytvoření nového venezuelského federálního státu s názvem Guyana Esequibo se vyslovilo zhruba 96 procent hlasujících. Podobné podpory se dostalo i dalším návrhům v plebiscitu. Referenda se zúčastnilo na 51 procent oprávněných voličů. Maduro hlasování označil za kompletní úspěch pro zemi a její demokracii.
ICJ v pátek nařídil Venezuele, aby nepodnikala žádné kroky, které by zbavily Guyanu kontroly nad Esequibem, píše britský deník The Guardian. Soud však Caracasu, který tvrdí, že mu oblast byla před více než 120 lety neprávem odňata, výslovně nezakázal, aby uskutečnil referendum. Guyana žádala soud, aby Venezuele nařídil zastavit části hlasování.
Rusko si zákonem pojistilo deportace z anektovaných ukrajinských území
Esequibo (též Essequibo či Guayana Esequiba) je území o rozloze asi 160 tisíc kilometrů čtverečních, na němž žije na 125 tisíc lidí. Guyana má celkovou rozlohu 214 970 kilometrů čtverečních a na 800 tisíc obyvatel.
Území patřilo v koloniálním období ke španělské Venezuele. Guyaně – tehdy britské kolonii – připadlo roku 1899 na základě arbitráže pod dohledem Spojených států, Británie a Ruska. Když v roce 1966 získala Guyana nezávislost, Venezuela si část Esequiba začala nárokovat u mezinárodních soudů. Napětí vzrostlo poté, co byla u pobřeží tohoto regionu nalezena ropa a zemní plyn.
Rusko by mohlo anektovat Jižní Osetii a Abcházii, prohlásil Medveděv
