Článek
Kongres v roce 1985 zakázal výrobu investičních cihel a mincí ze zlata, které nemá americký původ, a to především proto, aby se nefinancovaly nelegální aktivity či státy, ve kterých se porušují lidská práva.
Každý zlatý výrobek mincovny má proto vyrytou větu: „Držet v ruce minci nebo medaili vyrobenou mincovnou znamená navázat na zakládající principy našeho národa.“
Pracovníci mincovny ale zákon dlouhodobě porušovali, a to i přes opakované výzvy nadřízených úřadů, jak zjistil novinář Justin Scheck z New York Times.
Určitou část drahého kovu mincovna nakupovala přes prostředníky z nelegálního dolu La Mandiga u města Caucasia v Kolumbii, který provozuje drogový kartel Clan del Golfo a kromě zlata vyrábí a distribuuje kokain. Kvůli tomu je také na černé listině amerického ministerstva financí a společnosti z USA s kartelem mají zákaz obchodovat, jak uvádí úřad.
Kapsy si mastí překupníci
„Jedná se o státní dobytčí farmu, kde horníci rozrývají zem vysokotlakými hadicemi. Dělníci musí za těžbu platit měsíční poplatek kartelu a zlato od nich následně odkoupí různí místní překupníci. Ti také musí odvést část výdělku do kapes zločinců,“ píše NYT.
Posléze drahý kov putuje přes obchodníky z Mexika a Texasu až do mincovny v Pensylvánii.
List zmínil i další podezřelé zdroje. Mincovna si kvůli vysoké poptávce pomáhá vykupováním drahého kovu ze zastaváren v Hondurasu, Peru či Mexiku nebo z dolu v Demokratické republice Kongo, který však částečně patří čínské vládě.
„Vláda již podnikala kroky k identifikaci svých zdrojů zlata. Zahraniční dodávky zlata ale nezastavila, nebylo by možné uspokojit poptávku,“ vysvětlila mluvčí ministerstva financí.
