Článek
Trump, jeho synové Donald Trump Jr. a Eric Trump a jejich společnost Trump Organization IRS zažalovali v lednu. Úřad měl podle nich udělat víc pro to, aby svému bývalému kontraktorovi Charlesi Littlejohnovi zabránil poskytnout jejich daňová přiznání médiím. K tomu došlo už během Trumpova prvního funkčního období, připomíná agentura Reuters.
Littlejohn médiím poskytl daňová přiznání i tisíců dalších bohatých Američanů, za což byl v roce 2023 obžalován a k čemuž se posléze i sám přiznal. Od soudu pak dostal pětiletý trest odnětí svobody. Podle prokuratury byla Littlejohnovým motivem jeho politická agenda.
Trump ovšem skandál použil jako důkaz svých dlouhodobých tvrzení, že proti němu vládní úřady byly používány jako zbraň. Od loňského návratu do Bílého domu pak prostřednictvím právního systému usiluje o odvetu a odškodnění.
Žalobou na IRS Trump vyvolal nové ústavní otázky. Právní experti se například neshodovali na tom, zda může úřadující prezident zažalovat vlastní vládu, protože podle americké ústavy mohou federální soudy vyslechnout pouze spory mezi stranami s protichůdnými zájmy na výsledku. Nejspíš právě z tohoto důvodu Trump žalobu podal jakožto soukromá osoba, a ne z pozice amerického prezidenta.
Miamská okresní soudkyně Kathleen Williamsová v dubnovém posudku napsala, že i tak není jasné, zda Trumpova žaloba ústavní podmínky splňuje. Na 27. května tak svolala soudní slyšení, které mělo vyslechnout argumenty, zda by na základě tohoto problému měla být Trumpova žaloba zamítnuta. Americký prezident ji ale místo toho nakonec sám stáhl. Zda obě strany před tím svůj spor urovnaly mimosoudně, není v tuto chvíli jasné.
