Článek
Armádní psychiatr Hasan v roce 2009 vešel do zdravotnické budovy, kde vojáci podstupovali prohlídku, zvolal „Alláhu akbar“ a začal střílet. Zabil třináct lidí a více než třicet dalších zranil, popisuje jeho řádění agentura AP.
Hasan později uvedl, že se vojákům snažil zabránit v cestě do Afghánistánu, kde by zabíjeli muslimy. Ke svému činu se před soudem přiznal a označil se za vojáka, který „přešel na druhou stranu“. Od vojenského soudu nakonec dostal trest smrti.
Tresty smrti jsou v armádním justičním systému vzácné a popravy jsou ještě vzácnější. Celkem na vykonání trestu v armádní cele smrti v současnosti čekají čtyři muži. Trumpovo schválení Hasanovy popravy sice spouští popravní proces, ale ten může trvat ještě několik dalších let. Hasan ho například může výrazně pozdržet odvoláním k civilnímu soudu.
Jak dlouho může celý proces trvat, ukazuje případ sériového vraha specialisty Ronalda Graye odsouzeného za čtyři vraždy a osm znásilnění. Jeho popravu totiž schválil už prezident George W. Bush, ale v roce 2008 ji zastavil federální soudce a od té doby se záležitost nerozhýbala.
Posledním popraveným v armádním justičním systému tak zůstává vojín John Bennett. Toho v roce 1961 oběsili za znásilnění jedenáctileté rakouské dívky, které spáchal, když mu bylo osmnáct.
Trump je velkým zastáncem trestu smrti a usiluje o jeho rozšíření. Ve svém prvním funkčním období také obnovil federální tresty smrti. Mezi lety 2020 a 2021 federální vláda popravila třináct lidí, což z Trumpa dělá prezidenta s nejvyšším počtem provedených poprav za více než 130 let.
