Článek
Kufřík vždy v blízkosti prezidenta nosí ozbrojený důstojník s nejvyšším stupněm prověření Yankee White - tím jsou vybaveni všichni, kteří pracují přímo s šéfem Bílého domu. Takových mužů je vždy pět.
Kufřík firmy Zero Halliburton je černý, kovový, potažený kůží, neprůstřelný a váží asi 20 kilogramů. Muž, jemuž je právě svěřen, ho nosí s pojistnou smyčkou kolem zápěstí a obepínající rukojeť. Vytrhnout mu z ruky ostře sledované zavazadlo tedy nikdo nemůže, a on sám je tak nemůže odložit či snad dokonce někde zapomenout.
Nastane-li kritické ohrožení USA a důstojník obdrží signál, odvádí prezidenta stranou, otvírá kufřík a hlava státu podle situace volí z připravených scénářů - od odpálení jedné střely až po totální úder či protiúder všemi prostředky. Proto důstojník musí vždy cestovat společně s prezidentem v autokoloně i v letadle jak na území USA, tak za hranicemi.
Ověření, aktivace a kontrolní klíče
Kufřík přezdívaný také „jaderný fotbal“ nebo „knoflík“ obsahuje zařízení, jímž prezident vydá rozkaz veliteli Strategických vzdušných sil (SAC) v Nebrasce, přičemž se nejprve identifikuje kódem z kartičky zvané „sušenka“, kterou mu rovněž nosí důstojník.
:. Jaderný kufřík amerického prezidenta
Tým několika důstojníků v SAC prověří pravost přijatých dat, každý z jeho členů k němu přidá vlastní část celého kódu, jímž pak velitel SAC může aktivovat operační plán. Počítač vyšle rozkazy příslušným strategickým složkám.
V nich pak vždy dva členové posádek v raketových silech, v bombardérech nebo v ponorkách současně otočí dvěma mosaznými klíči, čímž odpálí jadernou střelu.
Pokud by prezident zahynul či nebyl z jiného důvodu neschopen vydat rozkaz, zastoupí ho podle ústavy viceprezident, po něm předseda Sněmovny reprezentantů, dále úřadující předseda Senátu (jinak jím je viceprezident) a čtvrtým v pořadí je ministr zahraničí.
Clinton na něj zapomněl, Carter poslal kód do čistírny
Kufřík, který plynule prochází technickou modernizací, si prezidenti předávají od dob Dwighta Eisenhowera v 50. letech a nastalo kolem něj pár horkých chvil.
Bill Clinton například v dubnu 1999 tak spěchal ze summitu NATO ve Washingtonu, že tam kufřík zapomněl i s důstojníkem a ten musel doklusat několik set metrů do Bílého domu.
Nebyl to ale jediný případ. Bob Barllett za prezidenta Geralda Forda v 70. letech zapomněl v Paříži kufřík na palubě letadla a agent tajné služby, který šílenou jízdou dojel autokolonu, mu ho podával za jízdy z okna do okna.
James Carter si zase nechal kartičku s osobními kódy v šatech, které šly do čistírny. Kufřík se ocitl příliš daleko a příliš dlouho od Ronada Reagana, když v roce 1981 utrpěl zranění při pokusu o atentát.