Článek
Někteří prominentní republikáni a zastánci práva nosit zbraně vyvolali kontroverzi, když označili Alexe Prettiho – zastřeleného federálním agentem v Minneapolis – za zodpovědného za svou smrt jen proto, že legálně držel zbraň. Za atentátníka ho mimo jiné označil blízký poradce prezidenta Stephen Miller, viceprezident J. D. Vance nebo ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová.
Další republikáni (například senátor Rand Paul) naopak požadují dočasné odvolání agentů z funkce, dokud nebude případ nezávisle vyšetřen, a upozorňují na rozpory v postojích ohledně druhého dodatku ústavy. Kritiku vyjádřila dokonce i Národní asociace držitelů zbraní (NRA), která označila výklad, podle nějž by legálně držená zbraň sama o sobě ospravedlňovala použití síly, za nebezpečný.
Nakonec řádné vyšetření podpořil i prezident Trump, který dosud zdůrazňoval, že demonstranti by rozhodně neměli nosit zbraně. V úterý před novináři v Bílém domě zcela obrátil a uvedl, že muž zastřelený federálními agenty v Minneapolis nejednal jako atentátník, což potvrzují i důkazní videa ukazující, že Pretti zbraň proti agentům nepoužil.
Nesoulad v postojích a riziko ztráty podpory
Analytici podle agentury AP připomínají, že reakce Bílého domu se liší od minulých případů, kdy byli ozbrojení Trumpovi stoupenci či jiní demonstranti (například při útoku na Kapitol 6. ledna 2021) většinou chráněni. Varují, že nesoulad v postojích může poškodit podporu republikánů v klíčových státech, přičemž voliči začínají být skeptičtí i k celkovému přístupu Trumpa k imigraci.
Obavy jsou natolik výrazné, že Trumpova tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová se snažila znovu připomenout, že Trump je zastáncem práva na držení zbraní.
„Prezident plně podporuje práva zákonů dbalých amerických občanů vyplývající z druhého dodatku,“ řekla v pondělí. „Když nosíte zbraně a jste konfrontováni s orgány činnými v trestním řízení, zvyšujete riziko, že proti vám bude použito násilí,“ upřesnila.
Republikánský předseda Richard Hudson navíc momentálně připravuje návrh zákona o celonárodním povolení ke skrytému nošení zbraně. Pokud vláda uvádí, že legálně držená zbraň na veřejnosti může sama o sobě ospravedlnit použití síly, oslabuje tím argumenty pro další rozšiřování práv na nošení zbraní, včetně tohoto zákona.
Druhý dodatek Ústavy USA
Druhý dodatek americké ústavy z roku 1791 zaručuje právo občanů držet a nosit zbraně. Doslova uvádí, že „dobře udržovaná domobrana je nezbytná pro bezpečnost svobodného státu“. Dnes je zákon Nejvyšším soudem vykládán jako individuální právo jednotlivce, nikoli jen kolektivní právo států. Je jedním z nejkontroverznějších ustanovení ústavy a patří k nejostřeji politicky diskutovaným otázkám v USA.
