Hlavní obsah

Kongres ještě neprojednal výdaje na obranu a Bílý dům už požaduje další

Bílý dům na konci června požádal Kongres o schválení dodatečných výdajů na válku v Íránu ve výši 87,6 miliardy dolarů (1,8 bilionu korun). Požadavek komplikuje schválení rekordního rozpočtu na obranu ve výši 1,5 bilionu dolarů (zhruba 32 bilionů korun). Už stávající výdaje byly podrobeny kritice a kongresmani požadují změny.

Foto: Reuters

Pohled na Kapitol ve Washingtonu

Článek

Výdaje na obranu projednávají čtyři kongresové výbory, obranný a rozpočtový ve Sněmovně reprezentantů a výbory pro stejné resorty v Senátu. Tři už jej projednaly a požadují změny. Mimo jiné podmiňují schválení rozpočtu tím, že USA nebudou snižovat počet sil v Evropě pod stanovenou hranici 76 000 vojáků. Ani jeden z výborů se přitom nezabýval projednáváním 350 miliard dolarů na vojenské programy v rámci tzv. rozpočtového usmíření.

Je otázka, zda tento způsob financování vůbec bude schválen. Z této složky se přitom mělo financovat 53 z 85 bojových letounů F-35 objednaných na fiskální rok 2027 a třetina z objednaných tankovacích letadel KC-135k pro americké námořnictvo, uvedl server DefenseOne.

Na konci června požádal Bílý dům o schválení dalších 887,6 miliardy dolarů především na pokrytí výdajů na válku s Íránem. Z dodatečných 87,6 miliardy dolarů mají jít přes tři čtvrtiny, tedy 67,1 miliardy dolarů Pentagonu, dalších jedenáct miliard má jít ministerstvu zemědělství, 3,4 miliardy ministerstvu zahraničí a dvě miliardy ministerstvu pro vnitřní bezpečnost.

Z dodatečných peněz pro Pentagon má jít většina na výdaje související s válkou, 21 miliardy na munici, jejíž zásoby se vyčerpaly. Na nákup munice je přitom už v rozpočtu na obranu pro fiskální rok 2027 76,3miliady dolaru, což je nárůst o 184 procent.

Na operační náklady, kam patří především spotřebované palivo a nutná údržba a opravy, požaduje Bílý dům dalších 17,3 miliardy. Kvůli tomu, že Írán po americko-izraelských útocích zablokoval Hormuzský průliv, stouply ceny paliv, což zvýšilo náklady ozbrojených sil USA. Jejich schválení je důležité, někteří velitelé už varovali, že nebude dost paliva pro letní cvičení.

Na drony má jít navíc 2,4 miliardy dolarů. Nahradit je potřeba nejen spotřebované útočné drony, ale také dva tucty dronů MQ-9A Reaper, které byly za války zničené. MQ-9A se přitom už nevyrábějí, vyrábí se jen větší MQ-9B.

USA také přišly o jeden letoun včasné výstrahy E-3A AWCS, nejde však jen o jeho náhradu, ale o přechod na modernější platformu.

Kongresmani váhají i proto, že nemají důvěru k dodržování Memoranda o porozumění, jež má ukončit boje. Írán je už několikrát porušil, naposled tento týden zaútočil na dvě lodě včetně katarského tankeru. Teherán zatím nejedná o svém jaderném programu a stále chce mít kontrolu nad Hormuzskou úžinou, což je pro Washington nepřijatelné.

Dodatek k rozpočtu čelí odporu v Kongresu i z dalších důvodů. Zejména demokraté jsou proti, odmítají, aby se platila válka, kterou Kongres neschválil. V obou komorách přitom byly přijaty rezoluce proti válce. Sice jsou jen symbolické a nevymahatelné, ale mohou ztížit právě schválení dodatečných válečných výdajů.

Výběr článků

Načítám