Článek
Trump tvrdí, že k zavedení cel nepotřebuje obvykle nutný souhlas Kongresu, protože se dovozní poplatky týkají zemí, s nimiž mají Spojené státy obchodní deficity, a jde proto o otázku národní bezpečnosti. Tento postup zpochybnilo nejméně sedm žalob, s nimiž se na soudy obrátili odpůrci Trumpovy celní strategie, napsala agentura AP.
Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA z mnoha zemí světa. Řadě států zavedl vyšší cla, v případě EU 20 procent, u Číny až 145 procent, na což finanční trhy reagovaly prudkým propadem a ekonomové varovali před celosvětovými dopady obchodní války. Brzy však Trump platnost zvýšených cel odložil, aby umožnil vyjednat obchodní dohody. V případě evropského bloku nedávno pohrozil clem 50 procent, opět jej však odložil do 9. července.
Federální obchodní soud se sídlem v New Yorku nyní vyhověl žalobě a platnost plošných cel pozastavil. Tříčlenný soudní senát rozhodnutí zdůvodnil tím, že prezident podle něj nemá pravomoc zavádět cla a řešit obchodní politiku, která podle ústavy náleží Kongresu. Obchodní deficit podle soudců není otázkou národní bezpečnosti, jak tvrdí Trump. Soudci uvedli, že nezpochybňují účinnost či správnost zaváděných cel, ale pouze jejich legálnost.
Pokud verdikt nezruší odvolací soudy, bude podle médií znamenat zásadní ránu pro Trumpovu strategii, s níž se snaží přimět další země k nákupu amerického zboží a firmy k přesunu výroby do USA.
„Není na nevolených soudcích, aby rozhodovali, jak řešit národní bezpečnost,“ uvedl zástupce mluvčí Bílého domu Kush Desai. Prezidentův úřad krátce po oznámení soudního rozhodnutí podal odvolání, které podle agentury Reuters může projednávat federální odvolací soud ve Washingtonu. Další instancí je pak až nejvyšší soud USA.
Americký dolar, který od začátku Trumpova zavádění cel výrazně ztratil na hodnotě, začal po verdiktu soudu posilovat zejména vůči euru, jenu a švýcarskému franku.
