AfD se vyhoupla do čela preferencí. Sto dní po nástupu Merzovy vlády

Sondáž sociologického institutu Forsa ukázal, že pro opoziční AfD by nyní hlasovalo 26 procent voličů, zatímco CDU/CSU by mohly počítat s 24 procenty. Koaliční sociální demokraté (SPD) silně zaostávají s 13 procenty.

AfD se těší silné podpoře navzdory tomu, že ji civilní kontrarozvědka (BfV) na jaře označila za „prokazatelně pravicově extremistickou stranu“. Strana se ostře vymezuje proti migraci a zpřísnění azylové politiky Merzovy vlády považuje za nedostatečné.

AfD současně odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu s tím, že to nemůže vést k míru, a podporuje diplomatické řešení konfliktu. Staví se také proti západním sankcím uvaleným na Rusko a požaduje, aby Německo udržovalo dobré vztahy se všemi zeměmi.

Informace o posílení pozic AfD přišla ve chvíli, kdy je podle veřejnoprávní televize ARD s Merzovou prací spokojeno jen 29 procent Němců, což je nejhorší číslo od nástupu kancléře do úřadu.

„Mnohým Němcům už prvních pár měsíců Merzova kabinetu připadá jako tři vyčerpávající roky předchozí tzv. semaforové koalice,“ poznamenal deník Kronen Zeitung v narážce na éru vlády bývalého kancléře Olafa Scholze (SPD), která se vyznačovala permanentními třenicemi mezi vládními stranami.

Už na začátku své vlády se Merz potýkal s problémy, když se mu nepodařilo stát se kancléřem hned v prvním kole hlasování. Pošramocený obraz se pak pokusil vylepšit diplomatickou ofenzivou, kterou zahájil první den ve funkci cestou do Francie a Polska. Docílil také přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě.

Zato na domácí půdě se Merzovi nedaří. Musel hasit už dvě velké koaliční krize - nejprve kvůli daňovému zatížení elektřiny a poté kvůli volbě nových členů Spolkového ústavního soudu.

Nedávno koaliční vody rozčeřilo ještě Merzovo rozhodnutí částečně zastavit vývoz zbraní do Izraele. Kancléř tak učinil bez konzultace se svým vlastním parlamentním klubem a bavorskou CSU.

A turbulentní časy pro „černo-rudou“ koalici budou zřejmě pokračovat, protože na spadnutí jsou problémy kolem nutných rozpočtových úspor. Výzvou by mohl být i další vývoj kolem války na Ukrajině.

Podle průzkumu pro televizní stanici ntv si přitom více než dvě pětiny Němců myslí, že současná vláda nevydrží celé funkční období a že i příští parlamentní volby budou předčasné.

Co je ale jisté, jsou volby v pěti spolkových zemích v příštím roce - v Bádensku-Württembersku, Porýní Falci, Berlíně, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Sasku-Anhaltsku. V posledních dvou jmenovaných regionech je jasným favoritem AfD.