Pavel zůstává favoritem prezidentské volby, sekundují mu Babiš i Eben

Podle agentury dokázalo na otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, odpovědět 40 procent lidí, ostatní žádné konkrétní jméno neuvedli, případně pro ně nejsou prezidentské volby, které připadají na rok 2028, aktuálním tématem.

V okamžiku, kdy jim byla předložena konkrétní jména, kdy mohli vybrat preferovaného, zvažovaného či naopak nevolitelného kandidáta, vznikl žebříček, na jehož špici je momentálně stávající hlava státu.

„Největším ‚překvapením‘ je opět pozice herce a moderátora Marka Ebena, který se již v předchozím prezidentském trackingu (2019–2023) umísťoval kontinuálně na předních pozicích. Svou kandidaturu ale dlouhodobě vylučuje. Celkem úspěšně mu stínuje i herec Marek Vašut,“ uvedla agentura.

Pavla by podle šetření volilo 36 procent dotázaných a dalších 16 procent by jeho volbu zvažovalo. Eben by mohl spoléhat na hlasy 11 procent voličů a dalších 31 procent dotázaných by mohl získat. Babišovo voličské jádro je širší, volilo by jej 16 procent respondentů, zvažovalo 24 procent.

V první pětici figuruje ještě místopředseda ANO a ministr průmyslu Karel Havlíček, jehož by volilo 9 procent lidí a 23 procent zvažovalo, a herec Marek Vašut. Ten by oslovil 7 procent dotázaných, dalších 21 procent by jej v případě kandidatury zvažovalo.

Exprezident Miloš Zeman, který před časem provokativně nevyloučil možnost opětovné kandidatury, by mohl oslovit 8 procent voličů, dalších 16 procent by jeho volbu zvažovalo.

Z šetření rovněž vyplynulo, že veřejnost nemá potřebu upravovat šíři prezidentských pravomocí a od prezidenta očekává, aby byl reprezentativní a inteligentní.

„Oproti minulým vlnám prezidentského trackingu klesá vnímaná důležitost atributu slušnosti. Zatímco napříč minulými vlnami byla tato vlastnost spontánně zmiňována alespoň 20 procent respondentů, nyní je to jen 15 procent,“ povšiml si analytik agentury Jan Burianec.

Má za to, že buď se podařilo stávajícímu prezidentovi úřad v očích veřejnosti zkultivovat a lidé již slušnost považují za samozřejmý atribut, nebo se naopak potřeba slušnosti z politiky vytrácí.

Šetření proběhlo od 31. srpna do 7. září a zapojilo se do něj 1008 respondentů.