Nejvíc táhnou volby na Hrad a do Sněmovny

„Vzhledem k tomu, že máme tři kandidáty s velice vyrovnanými preferencemi, tak bych očekával, že to bude mít mobilizační efekt, a mohla by být lehce vyšší, ale nijak dramaticky,“ zhodnotil pro Právo politolog Miloš Gregor.

Očekává, že letošní účast bude podobná těm předchozím. „Kampaň nebyla tak vyhrocená a emotivní. Uvidíme, jak to bude před druhým kolem,“ dodal.

Poprvé, když se konala přímá volba prezidenta v roce 2013, se hlasování zúčastnilo v prvním kole přes 61 procent voličů. Stejně tak o pět let později. Zlom nastal s druhým kolem, kam postupují dva nej­úspěšnější kandidáti, pokud jeden z nich nezískal přes 50 procent hlasů.

V roce 2013 zájem proti prvnímu kolu mírně opadl. Překvapivě se v něm tehdy střetli Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman.

Naopak v roce 2018 byla účast v druhém kole jednou z historicky nejvyšších. Rozhodovalo se tehdy mezi Jiřím Drahošem a Milošem Zemanem, který mandát obhajoval.

Mobilizovat voliče se daří také ve sněmovních volbách. V roce 2021 dosáhla účast 65 procent, podobně jako v roce 2006. Ostatní volební roky byla zpravidla nižší s výjimkou roku 1996, kdy se voleb zúčastnilo 76 procent voličů z tehdejších 7,9 milionu.

Voleb krajských zastupitelů se dlouhodobě účastní 35 až 40 procent voličů. V roce 2020 přišlo odevzdat hlas 38 procent občanů. O něco vyšší je účast v komunálních volbách. Loni činila 46 procent, což nijak nevybočuje z let předchozích.

Nižší zájem bývá o volby do Evropského parlamentu, kolem třiceti procent, a úplně nejnižší o volbu senátorů, kde se účast pohybuje pod 20 procenty v prvním kole, pokud se nekonají zároveň volby místní či krajské. V kole druhém je ještě nižší.