Koho chtějí za prezidenta bývalí kandidáti na Hrad

Statistik a někdejší premiér úřednické vlády Jan Fischer si chce ještě rozmyslet, komu hodí 13. ledna svůj hlas. Z vlastní zkušenosti ví, že poslední týdny před volbami mohou leccos změnit. Sám byl dlouhé měsíce v kampani před prezidentskými volbami v roce 2013 v průzkumech pokládán za možného vítěze, nakonec však skončil třetí za Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem s 16,4 procenta hlasů.

„Nebudu říkat přesně kdo, ale jsou mi tam někteří kandidáti sympatičtí. Není jich mnoho. Budu váhat mezi dvěma až třemi kandidáty. Jednoho mám na čele tohoto pomyslného pelotonu,“ řekl Novinkám.

Rozhoduje se prý zejména mezi těmi, které favorizují průzkumy. Ty dávají největší šance bývalému předsedovi vojenského výboru NATO a armádnímu generálovi Petru Pavlovi, šéfovi ANO Andreji Babišovi, bývalé rektorce Mendelovy univerzity Danuši Nerudové či senátorovi Pavlu Fischerovi. Více Jan Fischer prozradit nechtěl.

Karel Schwarzenberg, kterého Miloš Zeman porazil v druhém kole voleb 2013 v poměru 54,8 ku 45,2 procenta hlasů, veřejně podpořil Pavla. „Je jasné, že komunistická minulost Petra Pavla v osmdesátých letech opravdu nebyla šťastná. Důležitější ale je, jestli o tom teď říká pravdu a jestli, a to se zdá, je opravdovým a poctivým bojovníkem za demokracii, právní stát a prozápadní směřování naší republiky,“ napsal na Facebook.

Za sympatickou dámu označil Nerudovou. „Nicméně zatím jsem od ní ještě neslyšel, proč by se vlastně chtěla stát naší prezidentkou,“ podotkl Schwarzenberg. Dobrým prezidentem by podle jeho mínění mohl být i Pavel Fischer, škodí si však prý některými svými výroky.

Naopak kandidatura Babiše se Schwarzenbergovi nelíbí. „Přiznejme si, že v žádné jiné civilizované evropské zemi by si člověk, který čelí soudní obžalobě, na hlavu státu kandidovat netroufl. V tomto jsme opravdu jedineční,“ míní.

Bývalý senátor za ČSSD Jiří Dienstbier, který skončil v roce 2013 čtvrtý za Janem Fischerem s více než 16 procenty, už je rozhodnutý. „Pro mě je to v tuto chvíli jasná volba, já bych podpořil pana Josefa Středulu. Ze sociálnědemokratického hlediska je přirozeným kandidátem, který se snaží o sociálně spravedlivé uspořádání ve státě, přirozeně i z pozice předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů. Je to přirozený reprezentant sociálně citlivého pohledu na svět,“ řekl Novinkám.

Naopak tím, koho by na Hradě viděl jen nerad, je Babiš. „Doufám, že lidé do čela státu nebudou volit někoho, kdo nereprezentuje žádný zřejmý názor, kromě svých vlastních zájmů, a kdo je pro tyto vlastní zájmy i trestně stíhán,“ dodal pro Novinky.

Kandidátů, kteří by nebyli dobrými prezidenty, je však podle Dienstbiera víc. „Pak je tam řada relevantních kandidátů, kteří reprezentují názor, který mi není blízký,“ uzavřel.

Vysokoškolský profesor a skladatel Vladimír Franz, který skončil před deseti lety ve volbách za Dienstbierem, Novinkám přiznal, že favorita mezi kandidáty nemá.

Na otázku, zda se mezi nimi najdou nějací, které by si na Hradě nepřál, odpověděl se smíchem: „To jsou skoro všichni.“

Jiří Drahoš, bývalý šéf Akademie věd, který ve druhém kole volby v roce 2018 skončil za Zemanem druhý s 48,6 procenta hlasů, ještě dva měsíce před volbami neví, koho bude volit. „Zatím favorita nemám,“ řekl Novinkám. „Jsou lidé, se kterými sympatizuji, a lidé, s jejichž kandidaturou nesympatizuji. Ale zatím si to nechám pro sebe,“ dodal.

O něco sdílnější byl přitom před pár týdny na Facebooku, kde se ohradil proti tomu, že by na Hrad rád usedl Babiš. „Trestně stíhaný člověk kandiduje na prezidenta. Andrej Babiš nemá žádné zábrany, jen bezbřehou touhu po moci. Věřím ale, že se najde většina, která mu ve volbách vystaví stopku!“ napsal.

Textař a podnikatel Michal Horáček Novinkám na otázky neodpověděl a nezvedl telefon. K prezidentským volbám se však několikrát vyjádřil na Twitteru.

„Babišova kandidatura mě mrzí. Mohli jsme si vybírat mezi několika prozápadními kandidáty, z nichž každý má své plus i minus, ale vesměs jsou přijatelní. Takhle jsme zase tam, kde minule: ‚kdo porazí Babiše?‘ is the new ‚kdo porazí Zemana?‘, ta hlavní a vlastně jediná otázka. Škoda,“ napsal.

Kromě toho se vymezil i proti Středulovi. „Člověk, který je schopen vděčně a hlasitě přijmout podporu morální zombie, kterou je Miloš Zeman, implicitně souhlasí s jeho politickou praxí i odkazem. Ten je potřeba konečně odmítnout,“ uvedl.

Sdílný nebyl ani bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek, který v prezidentských volbách 2018 skončil s 4,3 procenta šestý. Novinkám na otázku, zda má ve volbě favorita, odpověděl, že ne. „Neříkám, že někoho nebudu volit, ale žádného favorita, oblíbence, nebo skupinu oblíbenců tam tedy fakt nemám,“ řekl Novinkám.

Na opačně formulovanou otázku, zda se mezi kandidáty objevují jména lidí, které si na Hradě vyloženě nepřeje, pak odpovědět nechtěl.

Na konci října na Twitteru k prezidentské volbě napsal: „Nehledám militantního antikomunistu. Hledám někoho, kdo bude mít šanci být zvolen, bude euroatlanticky orientovaný, demokratický a slušný.“

Bývalý předseda Českého svazu ledního hokeje Vratislav Kulhánek, který skončil ve volbách před pěti lety s půl procentem hlasů poslední, už má mezi kandidáty vybráno.

„Budu volit paní Nerudovou, ale nejraději bych volil Marka Hilšera. Ale ten asi pravděpodobně nedostane dost hlasů. Alespoň v prvním kole bych ho volit mohl. S Markem mám ty nejlepší vztahy z minulých voleb. Vím, že je to seriózní a slušný člověk. Z hlediska své osobní historie mi ze tří favoritů pasuje nejvíce,“ sdělil Novinkám.

Na otázku, koho by si za prezidenta nepřál, pak Kulhánek odpověděl: „Mým oblíbencem není pan (Pavel) Fischer. Je to důsledek těch minulých voleb. Měl jsem pocit, že nedokáže říct jasné ano či ne, že se obvykle diplomaticky z otázky vykroutí.“

Kandidátní listiny odevzdalo ministerstvu vnitra 21 kandidátů, asi třetina z nich však podle úřadu nesplnila podmínky. První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, druhé o dva týdny později. Zemanovi mandát skončí 8. března 2023.