Článek
Jedinou úspěšnou kandidátkou do Senátu se stala Zuzana Ceralová Petrofová (za ODS), která zvítězila v obvodu Hradec Králové. Podíl žen v horní komoře tak klesne z dosavadních 21 na 17 procent.
V obecních zastupitelstvech je vývoj opačný. Malé obce byly v zastoupení žen dlouho napřed a stále jsou. Větší města ale jejich náskok rychle stahují. Zatímco ještě v roce 2018 činil rozdíl mezi nejmenšími obcemi a městy nad deset tisíc obyvatel téměř šest procentních bodů, letos už je to jen něco přes dva body.
V obcích do pěti set obyvatel letos ženy získaly 31 procent mandátů, ve větších městech takřka 29 procent. Od minulých voleb se přitom jejich podíl na vesnicích téměř nezměnil, zatímco ve městech vzrostl o více než tři procentní body. Ženy tak posilují napříč komunální politikou, nejrychleji ale tam, kde dosud zaostávaly.
Mezi jednotlivými oblastmi Česka jsou ovšem značné rozdíly. Ve správním obvodu Kraslic na Sokolovsku obsadily ženy téměř 42 procent mandátů a také na Odersku a Českotěšínsku překročily 40 procent, zatímco na Českotřebovsku nedosáhly ani 18 procent.
V čele kandidátek chybějí
Celkově ženy v letošních komunálních volbách získaly zhruba 30 procent mandátů. Podle analýzy socioložky Lenky Simerské z Institutu LibuShe jich bylo zvoleno 18 648, tedy o 724 více než před čtyřmi lety. Mezi kandidujícími přitom tvořily 35 procent.
„Ženy kandidují, ale zvoleny jsou méně často,“ řekla Simerská magazínu Heroine.
Jedním z důvodů je podle ní jejich postavení na kandidátkách. Žena vedla kandidátku jen v 27 procentech případů. Mezi prvními pěti kandidáty tvořily ženy necelou třetinu, od patnáctého místa dál už téměř 40 procent.
Voliči přitom ženy při udělování přednostních hlasů výrazně neznevýhodňují. Podle Simerské se díky nim ženy dostávají do zastupitelstev z nižších míst přibližně stejně často jako muži. Problém tak často tkví v sestavování kandidátek.
Francie se přiblížila polovině
Za evropským průměrem Česko navzdory letošnímu posunu stále zaostává. Podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů obsazují ženy v průměru téměř 35 procent zastupitelských křesel. V Polsku je to zhruba třetina, ve Švédsku přes 42 procent.
Ještě dál se dostala Francie. Po letošních březnových komunálních volbách tam ženy získaly 48,2 procenta mandátů, před šesti lety to bylo 42,4 procenta.
K výraznému posunu přispěla loňská změna zákona. Nově musejí i obce s méně než tisícovkou obyvatel sestavovat kandidátky, na kterých se střídají muži a ženy. Dříve tato povinnost platila jen pro větší obce.
„Zákon umožnil pokrok v dosažení rovného zastoupení,“ uvedlo francouzské ministerstvo vnitra v zářijové odpovědi Senátu.
