Článek
„Politická změna sama o sobě není pracovněprávním důvodem k ukončení zaměstnání na úřadu,“ potvrdila advokátka Kateřina Poláková z kanceláře Dostupný advokát.
Při rušení pracovních míst musí nové vedení dodržet zákoník práce a výpovědi opřít o zákonné důvody, například skutečnou organizační změnu.
Zvláštní pravidla platí pro tajemníka obecního úřadu. Starosta ho může odvolat jen ze zákonem stanovených důvodů a se souhlasem ředitele krajského úřadu. Samotná výměna starosty nestačí a odvolání z funkce pracovní poměr automaticky neukončuje.
V soukromých firmách záleží na tom, zda zastupitel funkci vykonává vedle zaměstnání, nebo naplno. Neuvolnění zastupitelé mají nárok na pracovní volno v nezbytném rozsahu s náhradou mzdy. Náklady včetně odvodů následně firmě hradí obec.
Najít náhradu, nebo přerozdělit úkoly
Uvolněný zastupitel, například starosta, může být z práce uvolněn dlouhodobě, jeho pracovní poměr ale samotným uvolněním nekončí. Zaměstnavatel musí počítat s tím, že pracovník nebude po určitou dobu vykonávat svou dosavadní práci a zajistit zastupování.
„Zatímco několik absencí měsíčně lze obvykle řešit úpravou organizace práce, dlouhodobé uvolnění může vyžadovat nábor náhrady nebo přerozdělení odpovědností v týmu,“ uvedl analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl. Podle něj může komplikacím předejít včasná komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Komunální volby se v Česku konaly 9. a 10. října. Nejvíce mandátů, přes 40 tisíc, získala místní sdružení nezávislých kandidátů. Z parlamentních stran získaly výrazný počet mandátů opoziční KDU-ČSL, STAN a ODS a vládní ANO. Výsledky ale ovlivňuje i to, zda strany kandidovaly samostatně, nebo společně s nezávislými.
