Mé rozhodnutí může inspirovat řadu „šedých vlků“ napříč ODS, říká odcházející Kerndl

Po takřka 25 letech působení v zastupitelstvech (Brna-středu a Brna, pozn. red.) logicky přichází otázky, zda má člověk ještě dost síly, jestli není správné dát příležitost novým a případně mladším kolegům. Jestli se nevěnovat i jiným aktivitám, na které tak dlouho nebyl čas, a hlavně jestli není dobré vrátit rodině, a především mé ženě Kačence, alespoň částečně ten čas, o který byla ochuzena v rámci výkonu všech mých činností.

Věřím, že mé rozhodnutí je dobré pro mou rodinu, pro mě samotného a samozřejmě i pro ODS a pro celou kandidátku. Věřím také, že mé rozhodnutí může být inspirací pro řadu kolegů, řekněme „šedých vlků“ napříč ODS.

Upřímně, s Kamilou Zlatuškovou to souvisí dost. Ale hlavně proto, že díky ní jsem si uvědomil, že je správné a potřebné nebát se dělat překvapivá a třeba i těžká životní rozhodnutí. Kamila si také asi těžko dokázala představit, že opustí pozici velmi úspěšné ředitelky filmového festivalu Serial Killer, že opustí Televizní institut, který založila, že nebude předsedkyní správní rady Ženského vzdělávacího ústavu Brno, brněnské Vesny. Ale prostě se tak v určitý okamžik rozhodla, protože byla přesvědčena o tom, že je to tak správně. Takže v tomto smyslu je pro mě Kamila velmi inspirativní.

Všichni, kteří ji znají, dobře vědí, že nikdy nikomu fíkový list dělat nebude. Nakonec má před sebou skoro půl roku do voleb a vím, že Brňanky a Brňany přesvědčí o tom, že nejen že není žádným fíkovým listem, ale hlavně o tom, že je ta nejlepší lídryně ze všech kandidátů.

Předsedou brněnské ODS jsem řadu let a za tu dobu se znám s velkou částí členů. Oni ví, nebo aspoň doufám, že to tak je, že když chtějí něco probrat, že je nikdy neodmítnu a že se společně snažíme najít nějaké vhodné řešení a východisko. Pokud se mluví o vlivu, tak jde dle mého o ochotu mnoha našich členů se mnou probírat témata a společně hledat řešení.

Tím, že nebudu kandidovat do zastupitelstva města Brna, tak logicky nebudu po volbách ani zastupitel, ani radní, ani náměstek. Zároveň nechci být členem žádné komise jako poradního orgánu Rady města Brna ani členem žádného výboru zřizovaného zastupitelstvem. Nezůstane mi tedy žádná veřejná funkce. Co se týče politické funkce, tak mandát předsedy brněnské ODS mi končí za rok. O svém případném zájmu pokračovat, nebo ne, jsem zatím nepřemýšlel, ale hlavně si musí říct naši členové v průběhu dalších měsíců, jak to vidí.

Ať se z toho, že byli zvoleni, nezblázní, ať mají stále na paměti, že nejsou vyvolení, ale zvolení. A ať nezapomenou na to, že pomyslná moc, která jim byla propůjčena voliči, je obrovský závazek a odpovědnost. A ať podporují dobré věci v té oblasti, kterou budou dělat, a vzájemně si v dobrých projektech pomáhají.

U slavné fotky s bílým práškem jsme byli s Markétou dlouho naprosto přesvědčeni o tom, že se jedná o podvrh. Pak mi jednoho dne Matěj Hollan napsal SMS, ať si vzpomenu, že jsme kdysi, asi v roce 2021, jednoho dne hodně po půlnoci šli s Markétou z nějaké akce přes Moravské náměstí. Že jsme se tam potkali s mladými lidmi a že si za to můžeme sami. Tehdy nás to nejen politicky velmi poškodilo a někteří jedinci v zastupitelstvu se extrémně snažili díky fotce změnit koalici. Každopádně je to věc, která nás bude provázet do konce života. Je to určitě něco, co mě vůbec netěší, nejen kvůli nám dvěma, ale i kvůli lidem kolem nás.

Začátkem roku 2019 začal údajně Pavel Hubálek vyprávět policii, že v Brně byla organizovaná skupina, která manipulovala s přidělováním bytů. Jak jsem už několikrát řekl, Pavel Hubálek se jako obviněný může bránit jakýmkoli způsobem, včetně lhaní. Ti, kteří jej znají, potvrdí, že je to mistrný lhář a manipulátor.

Pavla Hubálka jsem poznal jako starostu obce Rojetín, kdy byl současně úředníkem na krajském úřadě a měl na starosti azylanty včetně jejich ubytování. Brzy nejspíš zjistil, jak se dá systém přidělování bytů zneužít, což vedlo k jeho zadržení někdy v roce 2014. Po jeho propuštění z vazby v trestné činnosti pokračoval a někdy v roce 2017 ho zadržela policie na magistrátu s batohem plným falešných razítek a smluv s falešnými podpisy. Byl opět vzat do vazby a začal údajně vypovídat o zločinecké skupině, ve které prý byli všichni, na které si vzpomněl. Určitě nejsem jediný, kdo má s Pavlem Hubálkem ty nejhorší zkušenosti, kromě desítek lidí, kteří uvěřili jeho lžím a přišli o miliony korun.

Kauza bezpochyby ublížila ODS a ublížila i Pavlu Blažkovi a celé jeho rodině. Pavla znám velmi dlouho a krom toho, že ho považuji za kamaráda, tak ho také vnímám jako jednoho z nejschopnějších a nejinteligentnějších lidí v mém okolí. Věřím, že se ukáže, že Pavel nic špatného neudělal. Na své politické a stranické funkce rezignoval a soustředí se na svou obhajobu. Ale bude to bohužel trvat strašně dlouhou dobu a spousta jeho nejbližších bude celou tu dobu trpět s ním.

Je toho opravdu hodně, co se za těch skoro osm let povedlo. Ale dobré vedení města se projeví především v krizových situacích. Z pandemie jsme byli všichni v šoku a jen jsme nevěřícně zírali na to, jak tehdejší vláda Andreje Babiše selhávala a absolutně situaci nezvládala. Museli jsme se spolehnout pouze na sebe, abychom pro ty nejzranitelnější zajistili dostatek respiračních pomůcek, kdy nám významně tehdy pomáhaly nejrůznější neziskové organizace či vietnamská komunita. Jedna z klíčových brněnských neziskovek Podané ruce, kterou vede Jindřich Vobořil, zajistila testovací sady na covid, a třeba díky tomu jsme měli jednu z nejnižších úmrtností v našich domovech pro seniory a radili jsme kolegům z dalších měst, jak ochranu nastavit. Rychle jsme pak ve spolupráci s neziskovým sektorem rozjeli testovací a očkovací centra.

Petr Kratochvíl se po vzoru Vídně zasloužil o vznik polní nemocnice na brněnském výstavišti ještě ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. Vše vzniklo v neskutečně rychlém tempu, naštěstí se nemocnice nakonec nemusela využít, ale ze dne na den jsme ji přeměnili na první velkokapacitní očkovací centrum v republice. Poté nám nezbylo než se smát, když přijel Andrej Babiš, který se snažil naší prací chlubit, byť s tím neměl vůbec nic společného.

Dalším takovým krizovým okamžikem byl den, kdy Putin napadl Ukrajinu. Bylo nutné udělat stovky velmi rychlých rozhodnutí, abychom zvládli přijmout tisíce běženců z válkou zasažené země. Museli jsme pro ně zajistit ubytování a zvládnout veškerou logistiku, a to tak, aby se zároveň nezhoršilo postavení občanů města. Zase musím připomenout, že město by bez spolupráce s neziskovými organizacemi nebylo schopno zvládnout tak velký nárůst obyvatel z Ukrajiny, protože tehdy utekli ze své země a neměli vůbec nic. Takže jsme jim museli zajistit úplně všechno.

Těch lidí a organizací, kteří tehdy pomáhali a stále pomáhají, bylo v Brně stovky, možná tisíce. Nechci na nikoho zapomenout, tak poděkuji jedné osobě za všechny. A to Báře Antonové a týmu kolem Vesny, kteří tehdy neměli čas ani se vyspat. Tak velká míra solidarity Brňanů a starostů městských částí a ředitelů našich akciových a příspěvkových organizací byla neuvěřitelně povzbuzující.

Ve všech těch krizových situacích se jasně ukázalo, že Markéta Vaňková svoji roli primátorky a hlavní koordinátorky všech postupů zvládla excelentně a mohou nám ji závidět nejen v celém Česku.

Myslím si, že se povedlo posunout Brno na pozici sebevědomé metropole, kde se lidem dobře žije a jsou hrdí na to, že jsou Brňané. Což je samozřejmě i zásluhou mnoha jeho obyvatel, firem, institucí a úředníků, kteří dělají ve městě úžasnou práci. Brno má úžasnou městskou hromadnou dopravu, brzo se otevře multifunkční hala, začalo se stavět Janáčkovo kulturní centrum, je čistá voda v Brněnské přehradě, zrekonstruovalo se mnoho parků a veřejných prostor. Dokončili jsme tři etapy velkého městského okruhu. Do Brna se po letech vrátila špičková série MotoGP.

To ukáže čas, teď se chci plně soustředit na pomoc kolegům v kampani, aby kandidátka ODS, TOP 09 a nezávislých osobností v čele s Kamilou Zlatuškovou zvítězila v podzimních komunálních volbách. A o letních prázdninách si vyzkouším práci gripa (technika kamerového a osvětlovacího oddělení, pozn. red.) v připravovaném hororově laděném krátkém filmu, který se odehrává na Vysočině a budou ho točit mladí filmaři a religionisté. Na to se moc těším, a to i proto, že má příznačný název: Poslední svého druhu.