Článek
„Proč mají studenti platit za přijímačky soukromé firmě tisíce? Tohle zrušíme,“ slibuje Babiš ve svém podcastu Sorry jako.
Reagoval tak na článek Novinek ohledně Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), které organizuje společnost Scio a aktuálně je využívá 62 fakult či vysokých škol v Česku. Přibližně polovina z nich vyžaduje po uchazečích tuto placenou zkoušku povinně a jinou variantu přijímaček nenabízí.
Babiš kritizoval zejména to, že společnost Scio si na NSZ postavila vydělávající byznys. „Tenhle borec Šteffl (zakladatel a ředitel Scio Ondřej Šteffl, pozn. red.), tak ten kasíruje neskutečné peníze za to,“ rozčiloval se. „Fakulty si mají samy vybírat, ony si to mají připravit. Proč by to měli platit studenti?“ dodal k tomu Babiš.
Absolvování jednoho termínu zkoušky z jednoho předmětu u Scia vyjde uchazeče minimálně na 690 korun. Některé školy vyžadují zkoušku z jednoho předmětu, ale častěji jsou potřeba předměty dva. Pokud uchazeči potřebují i certifikát, případně mají zájem o podrobnější hodnocení svých výsledků, musí si připlatit.
Podle Scia studenti zpravidla absolvují u každé zkoušky dva pokusy. Další peníze pak stojí učebnice či přípravné kurzy. Náklady na přijímačky se tak šplhají do tisíců korun.
V minulém školním roce společnost Scio u NSZ zaznamenala v Česku a na Slovensku obrat 64 milionů korun, jak sdělila Novinkám vedoucí projektu Eliška Hloupá Sovová. Z toho přibližně 17 milionů pak vydala na přímých nákladech.
Fungují už desetiletí
Scio pořádá NSZ od školního roku 1997/1998. V době vlády Babišova kabinetu v letech 2017 až 2021, kdy byl ministrem školství Robert Plaga, využívalo v Česku tuto formu přijímaček už více než padesát fakult či vysokých škol. Od té doby jich přibylo. O rušení NSZ však tehdy nikdo neuvažoval.
„Určitě výhrady k NSZ v průběhu let samozřejmě zazněly. Kritika se zaměřuje zejména na zpoplatnění přijímacího řízení a na nerovné podmínky v přístupu k vysokoškolskému studiu,“ uvedl k snahám omezit fungování NSZ ze strany politiků výkonný ředitel Scio a člen Rady ScioŠkol Jon Šotola.
Případný zákaz však považuje za zásah do autonomie vysokých škol, které si o podobě přijímacího řízení rozhodují samy.
„Dlouhodobě se snažíme, aby NSZ byly nástroj demokratizace přístupu k vysokoškolskému vzdělávání – pomáhají eliminovat korupční praktiky v přijímacím řízení, jsou pro uchazeče flexibilní, nabízíme sociální slevy,“ zdůraznil.
Národní srovnávací zkoušky kritizoval v tomto smyslu také bývalý a potenciálně i budoucí ministr školství za ANO Robert Plaga, který by se na ně v budoucnu podle svých slov „rád zaměřil“.
Současný model placených testů vytváří podle něj sociální bariéry pro studenty z ekonomicky znevýhodněných rodin.
„Nemůžeme samozřejmě zrušit soukromý subjekt, ale jako ministr bych s vysokými školami vedl debatu o odstranění sociálních bariér, kterou ta placená zkouška je,“ řekl Novinkám Plaga.
Minimálně veřejné vysoké školy si podle něj mají přijímačky zajistit samy. Případně by podle něj mohla cestu na VŠ do budoucna otevřít třeba maturita.
Předvolební vějička
„Z mého hlediska je to typicky předvolební výrok, který nemá v ničem oporu. Může to fungovat v kampani, ale pokud neříká, jak by to udělal, k čemu by to vedlo nebo jak by to fungovalo, tak to je bezvýznamné,“ komentovala Babišův výrok o rušení NSZ zástupkyně ředitele Centra pro studium vysokého školství Michaela Šmídová.
Zatímco debata o tom, jak mají přijímačky na vysoké, ale i střední školy vypadat a co mají splňovat, se podle ní v odborných kruzích vede, o rušení NSZ řeč není. „Není jasné, v čem by to bylo lepší pro zájemce, pro školy samotné a co by to znamenalo,“ uvedla.
Ministerstvo školství připouští, že zakázat vysokým školám využívat k přijímačkám služby třetích stran potenciálně lze. Byla by k tomu však nutná změna zákona o vysokých školách.
„Taková změna by se dotýkala jedné ze základních charakteristik vysokého školství v České republice – autonomie vysokých škol. Její redefinice by představovala zásadní zásah do současného uspořádání a vyžadovala by velmi pečlivou odbornou i politickou diskuzi,“ uvedla pro Novinky mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová.
„Možné to je, ale nikoli snadné ani běžné. Vyžadovalo by to nejen politickou vůli, ale i široký odborný konsensus,“ dodala.