Exkluzivně: S demokracií je v Moravskoslezském kraji spokojeno jen 26 procent lidí

Velmi jsou s fungováním demokracie spokojeny čtyři procenta respondentů a 22 procent je spokojených spíše. Třetina zaujala k otázce neutrální postoj a více než 40 procent na otázku odpovídá negativně, z toho 27 procent je spíše nespokojeno a 16 procent velmi nespokojeno.

„Obecně pozorujeme, že spokojenost s demokracií kopíruje subjektivní vnímání ekonomické situace,“ uvádí k průzkumu agentura NMS.

Analytička NMS Tereza Friedrichová se domnívá, že lidé v Moravskoslezském kraji mají pocit, že pro ně polistopadový režim nefunguje dobře. „Souvisí to s tamními strukturálními problémy, jako je velký odchod lidí z regionu, problémy s ovzduším či nízkými mzdami,“ řekla Novinkám. „Mají pocit, že pro ně stát nefunguje,“ dodala.

S tím souhlasí i politoložka Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouci. „Když vám subjektivně kvalita života klesá, tak je to silný impuls k výměně vlády. A často je pak voličům i jedno, z jakých stran je vláda sestavená,“ poznamenala.

Celých 45 procent respondentů tvrdí, že se jejich ekonomická situace v uplynulých dvou letech zhoršila. Z toho 27 procentům trochu a 18 procentům výrazně. Změnu nepozoruje 37 procent lidí, zlepšení vnímá 18 procent, u 14 procent se situace zlepšila trochu a u čtyř procent výrazně.

„Potenciální voliči Spolu, STAN a Pirátů vidí spíše stabilní ekonomickou situaci nebo její zlepšení. U voličů ANO, SPD a Stačilo! je to naopak,“ poznamenává agentura NMS.

V kraji je zhruba třetina nerozhodnutých voličů.

Na přelomu srpna a září by se podle NMS zúčastnilo v Moravskoslezském kraji voleb asi 58,8 procenta voličů. Jak Novinky již informovaly, dle průzkumu by vyhrálo ANO s 40,3 procenta, následovala by SPD s 13,9 procenta, Spolu s 13,8 procenta, STAN s 9,3 procenta, Stačilo! se 7,7 procenta a Piráti s 6,7 procenta. Další strany včetně Motoristů by skončily pod pětiprocentní hranicí nutné pro vstup do Sněmovny.

Mezi důvody, proč půjdou k volbám, se mezi oslovenými nejčastěji opakovala snaha „vyjádřit nespokojenost s prací vlády“ a „nechuť mít vládu stran, se kterými zásadně nesouhlasím“.

Těsná nadpoloviční většina, konkrétně 51 procent, respondentů uvedla, že se jí situace v zemi nelíbí. Dalších 49 procent lidí půjde volit, protože jí záleží na ekonomické situaci.

Dalšími důvody byly nesouhlas s korupčními kauzami (45 procent), obavy z migrace a bezpečnostní situace (40 procent), z ohrožení demokracie (39 procent) či z budoucího směřování země v zahraniční politice (38 procent). Další lidé zase chtějí využit právo volit (38 procent) či podpořit program konkrétní strany (32 procent).

Mezi méně častými důvody zúčastnit se voleb je pak ekologie a klima (21 procent), podpora konkrétního politika (19 procent), nesouhlas s trestním stíháním politika (18 procent) nebo kampaň některé ze stran (11 procent). Zhruba devět procent lidí uvedlo, že nemají žádný důvod jít k volbám, neboť je jim jedno, jak volby dopadnou.

Sběr dat probíhal online mezi 29. srpnem a 3. zářím. Výzkumu se zúčastnilo 1011 osob, které reprezentovaly populaci v Moravskoslezském kraji od 18 let.