Babiš by mohl být nejstarší premiér v EU

Stávající předseda vlády Petr Fiala (ODS) a lídr opozice Babiš slaví narozeniny den po sobě. Fiala bude mít letos 1. září 61. narozeniny, Babišovi bude den poté přesně o 10 let víc.

Babiš posunul průměrný věk českých premiérů už v roce 2017, když se stal ve svých 63 letech nejstarším ministerským předsedou v historii České republiky. Do té doby držel toto prvenství nestraník Jan Fischer, který se stal úřednickým premiérem v 58 letech. Průměrný věk českých premiérů se tak v současnosti pohybuje na 50 letech.

Pokud Babiš v říjnových volbách vyhraje a bude sestavovat vládu, stane se v 71 letech i nejstarším lídrem země v Evropské unii.

I Fiala už patří ke starší generaci, v současnosti je věkový průměr nejvyšších státníků evropských států 56,5 roku. Nejmladším je 45letý litevský premiér Gintautas Paluckas, nejstarším 69letý německý kancléř Friedrich Merz, který oslaví sedmdesátku letos v listopadu.

Vyšší věk může podle politologa Jana Bureše ovlivnit i výkon funkce. „Je to fyzicky i duševně náročná práce. Existuje riziko, že starší člověk bude ve funkci méně aktivní a budou za něj muset rozhodovat jiní,“ poznamenal.

„Fyzické dispozice jsou individuální věc. Babiš sportuje. Ale i tak u něj v posledních letech vidíme, že v pozici lídra opozice, která není zdaleka tak náročná jako funkce premiéra, je vidět velmi málo. Vybírá si, kterých akcí se zúčastní. Do mediálních debat za sebe posílá lidi,“ dodal Bureš.

Věk pak podle něj také může ovlivnit i témata, která bude politik prosazovat. Jinak na svět hledí čtyřicátník, jinak sedmdesátník.

Babiš si zřejmě svůj věkový handicap uvědomuje. V lednu tak své sledující na Facebooku ujistil, že je ve výtečné fyzické kondici. „48,5 roku. Přesně takový metabolický věk mi dnes naměřil přístroj InBody i přesto, že jsem přes svátky jedl všechno, co mám rád. Cvičte, je to důležité,“ napsal.

Své sociální sítě plní obrázky z posilovny nebo z výšlapů na kopec, z hraní tenisu či ping-pongu nebo z tancování na festivalu pro mladé.

Faktem však je, že pokud by byl soudcem, o svou práci by ze zákona kvůli věku už loni přišel. Funkce soudce totiž zaniká uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let.

Pro politiky žádné věkové omezení neplatí.

Na konci příštího volebního období, tedy v roce 2029, bude Babišovi 75 let, pokud by se chtěl pustit ještě do dalších voleb, táhlo by mu na 80.

Už v roce 2017 přitom voličům tvrdil, že až mu bude 67 let, skončí. „Čtyři roky. Já v politice nechci být déle, už jsem jí obětoval šest let svého života,“ prohlásil před osmi lety Babiš.

Své slovo však nedodržel a v roce 2021 prohlásil: „Je to poslední příležitost mě volit. Kandiduju naposledy. Poslední šance volit Babiše.“

V roce 2023 však nakonec kandidoval na prezidenta a po letošních podzimních volbách chce být zase premiérem.

Hnutí ANO, které v současnosti vévodí všem volebním průzkumům, prozatím nedokázalo vygenerovat osobnost, jež by měla podobně jako Babiš takový zásah u voličů a mohla jej ve vedení vystřídat.

Ilustruje to i popularita politiků na sociálních sítích, které jsou hlavním komunikačním kanálem ANO směrem k voličům. Babiše sleduje na Facebooku 426 tisíc lidí, na X 518,5 tisíce lidí, na TikToku 189 tisíc lidí a na Instagramu 162 tisíc lidí. Prvního místopředsedu ANO Karla Havlíčka na Facebooku odebírá 45 tisíc lidí, na X necelých 48 tisíc, na TikToku necelých 10 tisíc a na Instagramu kolem 17 tisíc.

Věk světových lídrů bývá předmětem společenských debat. V současnosti vedou supervelmoci senioři. Předchůdce Donalda Trumpa v Bílém domě Joe Biden byl své kondici, na níž se věk (tehdy 81 let, dnes 82) podepsal, kritizován a nakonec z voleb odstoupil.

Jeho nástupce Trump ve svých 78 letech však také není žádný mladík. Jeho ruskému protějšku Vladimíru Putinovi je 72 let, čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi 71 let.

I v Česku býval věk předmětem kritiky ve volební kampani. V prezidentských volbách v roce 2013 uškodil bývalému ministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09), kterému bylo 75 let. Odpůrci mu vyčítali, že při dlouhých jednáních usíná, špatně slyší a je mu hůř rozumět.

Zdravotní stav byl sledován i v prezidentské kampani v roce 2018, v níž voliči ve druhém kole rozhodovali mezi tehdy 72letým Milošem Zemanem a 69letým Jiřím Drahošem.