Článek
ANO plánuje snížit tu část ceny elektřiny, kterou reguluje stát. Součástí by bylo i opětovné odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Ten v době vysoké inflace přes rok odpouštěla současná vláda Petra Fialy (ODS), než opatření zrušila.
„Regulovaná složka činí ročně asi sto miliard korun. Ty dělají v průměru padesát procent ceny energií. Příští vláda by měla tuto složku snížit na polovinu. Přineslo by to zlevnění proudu o pětinu až čtvrtinu,“ řekl Novinkám Havlíček.
Domácnost s průměrnou spotřebou nyní za elektřinu zaplatí asi 20 tisíc korun ročně. Čtvrtinová úspora by tak znamenala zhruba pět tisíc.
Kde chce ANO chybějících padesát miliard, jež by musel stát vynaložit, najít? Podle Havlíčka by se platby za obnovitelné zdroje měly plně převést na státní rozpočet. To by pro stát znamenalo výdaj navíc ve výši asi 25 miliard korun.
Aktuálně lidé ve fakturách přispívají na podporu převážně fotovoltaik částkou 600 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu. Při průměrné spotřebě tří megawatthodin to činí 1800 korun ročně.
Dalších zhruba 25 miliard hodlá Havlíček čerpat z unijních fondů, zejména z Modernizačního fondu.
„Teď jdou peníze z tohoto fondu na zateplování domů, fotovoltaiky, teplárenství a tak dále. Osobně bych už nedotoval fotovoltaiku a byl bych opatrný u teplárenství. Nebál bych se ani sáhnout na zateplování,“ vyjmenoval Havlíček.
Než neustále rozdávat dotace konkrétním provozovatelům zelených zdrojů, zejména solárů, je podle Havlíčka lepší peníze použít na investice do sítí, což pokrývají lidé a firmy v regulované složce elektřiny. „Tím se uleví všem,“ prohlásil.
Změna už od ledna?
V případě, že ANO jako favorit v říjnových volbách uspěje, chce opatření zavést už od příštího roku.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v reakci Novinkám řekl, že takový návrh je k diskusi. „Není ale možné, aby to šlo na úkor například školství, výstavby bytů nebo silniční infrastruktury,“ podotkl.
Podle investičního ředitele fondu Arete Energy Transition Martina Pacovského bude snižování plateb za distribuci nákladné. „Modernizační fondy a různé dotační programy mohou tento výpadek částečně kompenzovat,“ připustil. „Jejich role je však spíše doplňková,“ dodal.
