Článek
„Výkup menšinových akcionářů by měl proběhnout podle mých představ do roka, roka a půl, rychleji to nejde stihnout,“ uvedl Havlíček. „Ale pokud budeme ve vládě, budeme už mít připravený model pro to, jak by ten výkup probíhal,“ dodal.
V ČEZ má nyní stát 70 procent akcií, 30 procent vlastní menšinoví akcionáři. Hnutí ANO je zastáncem odkupu akcií již delší dobu, podle něj poté státní firma bude snáz investovat do dalších jaderných zdrojů a zajistí „levnější energie“.
Podle Havlíčka by výkup akcií neplatil stát, ale společnost ČEZ ze svých zisků. Náklady odhadl na úrovni 250 miliard korun. Připomněl, že ČEZ letos očekává zisk před zdaněním a odpisy kolem 130 miliard korun. Firma by po výkupu akcií zřejmě na čas omezila výplatu dividend.
Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je to špatný nápad. „Je to populistický plán, který bude mít negativní dopad na státní rozpočet a ohrozí důležité investice v energetice,“ prohlásil v debatě Vlček.
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v ČT řekl, že zestátnění ČEZ podporují. „Mělo by to proběhnout řekněme do dvou let,“ soudí.
Ačkoli o plánu ovládnutí výroby elektřiny v Česku státem hovořil v době energetické krize i premiér Petr Fiala (ODS), současný kabinet v tomto žádné kroky nepodnikl. Ministr financí Zbyněk Stanjura se nedávno nechal slyšet, že to není na pořadu dne.
Za dobrý nápad to nyní nepovažuje ani ministr dopravy Martin Kupka z ODS. Naznačil, že tehdy stanovisko zaznělo pod vlivem akutní energetické krize.
„Je potřeba vnímat, že v současném tržním prostředí si stejně státní ČEZ nebude moci dělat, co bude chtít,“ zdůraznil Kupka. Zmínil, že podle zkušeností je u státních podniků menší tlak na management a efektivní investice pokulhávají.
Akcie ČEZ se nyní prodávají za více než 1300 korun za kus. Letos posílily o více než třetinu a jsou nejdražší od roku 2008. Jde o dlouhodobě nejobchodovanější akcie na pražské burze. Vlastní je drobní akcionáři, ale i významní investoři jako miliardář Pavel Tykač nebo zahraniční fondy.
