Hlavní obsah

Arméni ve volbách rozhodovali o směřování země

V Arménii se v neděli večer uzavřely volební místnosti, ve kterých občané vybírali nové složení parlamentu. K urnám podle volební komise přišlo 58,97 procenta oprávněných voličů, uvedla arménská agentura Armenpress. Volby podle agentur rozhodnou o tom, zda země bude pokračovat v prozápadní politice. Konečné výsledky hlasování mají být zveřejněny v pondělí.

Foto: Anthony Pizzoferrato, ČTK/AP

Žena s dítětem v Jerevanu hlasuje v arménských parlamentních volbách

Článek

Premiér Nikol Pašinjan a jeho vládnoucí strana Občanská smlouva by podle předvolebních průzkumů měli své pozice v čele země obhájit se ziskem okolo 32 procent, píše agentura Reuters. Opoziční proruská strana Silná Arménie by měla skončit na druhém místě s 11 procenty.

Arménie patřila mezi spojence Ruska, přičemž na svém území hostí ruskou vojenskou základnu. V poslední době ale premiér Pašinjan usiluje o užší vazby se Západem. Vztahy Jerevanu a Moskvy se v posledních letech vyostřily. Arménie navíc loni přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.

Co se týká vztahů s Ázerbájdžánem, tak ty jsou silně poznamenány rozpory o území Náhorního Karabachu, který je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale historicky v něm žilo většinově arménské obyvatelstvo. Obě země svedly v posledních desetiletích o tento region dvě války.

V roce 2023 Baku při bleskové vojenské operaci znovu oblast ovládlo a ukončilo desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů. Arménská armáda, podobně jako přítomné ruské jednotky, do bojů vojensky nezasáhla.

Opozice a část společnosti Pašinjana viní z kapitulace před Ázerbájdžánem, s jehož prezidentem Ilhamem Alijevem podepsal premiér loni ve Washingtonu za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa deklaraci, ve které se lídři zavazují k míru.

Související témata:

Výběr článků

Načítám