Země se stává stále kulatější

Tyto výsledky přináší nová studie geodeta Christophera Kotsakise z Aristotelovy univerzity v Soluni. Analyzoval v ní údaje o vertikálních pohybech zemského povrchu získané pomocí družicových navigačních systémů GNSS z let 1997–2015.

Na konci 90. let se polární oblasti podle výsledků studie zvedaly v průměru přibližně o půl milimetru ročně. V posledním sledovaném období, tedy v letech 2011–2015, už se tempo blížilo jednomu milimetru za rok. Rychlost zdvihu se tak za necelá dvě desetiletí přibližně zdvojnásobila.

„Naše výsledky ukazují zrychlování zdvihu polárních oblastí, které doprovází srovnatelně narůstající rychlost poklesu oblastí kolem rovníku. To znamená, že celkový tvar pevné Země se stává o něco méně zploštělým,“ uvedl Kotsakis ve studii, z níž cituje vědecko-popularizační server ScienceAlert.

Za významnou příčinu pozorovaných změn lze podle vědce považovat tání ledovců. Obrovské ledové příkrovy Grónska a Antarktidy svou hmotností zatěžují zemský povrch. Když led taje a jeho hmotnost klesá, tlak na podloží se zmenšuje. Zemský povrch se díky tomu může postupně zvedat.

Voda z roztátého ledu se zároveň přesouvá do oceánů a mění rozložení hmoty na planetě. Dodatečné zatížení oceánského dna pak přispívá k jeho poklesu, zejména v oblasti rovníku.

Země se navíc stále vzpamatovává z poslední doby ledové. Pevnina se v některých oblastech zvedá už tisíce let v důsledku ústupu dávných ledovců. Tento proces nicméně podle studie nedokáže vysvětlit celé pozorované zrychlení.

Modely dlouhodobého vyrovnávání zemského povrchu totiž předpokládají průměrný polární zdvih menší než 0,3 milimetru ročně. Pozorované hodnoty však dosahovaly téměř jednoho milimetru ročně. Rozdíl tak naznačuje významný vliv dalších procesů, zejména současného úbytku ledové hmoty.

Výsledky studie přinášejí také překvapivý paradox. Zatímco pevná Země se stává kulatější, takzvaný geoid, tedy pomyslný tvar Země odvozený od jejího gravitačního pole, naopak vykazuje trend rostoucího zploštění.

„Ačkoli se toto chování může zdát při současném zmenšování zploštění pevné Země nelogické, oba jevy jsou z fyzikálního hlediska slučitelné,“ vysvětlil Kotsakis ve studii.

Důvodem jsou rozdílné reakce na přerozdělování hmoty. Zatímco pevný povrch Země reaguje na změnu zatížení, gravitační pole reaguje na změnu rozložení hmoty. Voda z tajících polárních ledovců se přesouvá směrem k rovníku, což se v gravitačním poli projevuje větším zploštěním geoidu.

Výzkum tak ukazuje, že úbytek ledovců může ovlivňovat nejen výšku hladiny oceánů, ale také samotný tvar pevné Země a její gravitační pole.