Článek
Studie publikovaná v časopise Journal of Studies of Earth's Deep Interior analyzuje pozemní pozorování i satelitní data z let 1997 až 2025. Výzkum zjistil, že v roce 2010 se široká oblast tekutiny bohaté na železo pod rovníkovým Pacifikem začala rychle pohybovat směrem na východ, přitom se původně pomalu pohybovala směrem na západ.
Vědci odvodili změnu směru hluboko pod Tichým oceánem měřením malých změn magnetického pole. Roztavené jádro, které víří asi 2200 km pod našima nohama, totiž při svém pohybu generuje geomagnetické pole Země. Data k analýze byla získána díky družicím Evropské kosmické agentury (ESA).
Dříve se předpokládalo, že systém vnějšího jádra se pohybuje poměrně stabilně. Tato dramatická změna proudění naznačuje, že tomu tak vždy není.
Studie poskytuje vhled do turbulentních procesů, které generují zemské magnetické pole, a naznačuje možné souvislosti mezi dynamikou vnějšího jádra a změnami, ke kterým dochází hlouběji uvnitř planety.
„Rozsáhlý obrat proudění pod Tichým oceánem vyvolává nové otázky ohledně chování hlubokého nitra Země. Nyní vědci chtějí pochopit, zda tento obrat představuje krátkodobé kolísání, součást opakující se oscilace nebo novou stabilní rovnováhu pro cirkulaci v jádru. Pro určení, jak se bude proudění v nadcházejících letech vyvíjet, bude nezbytné další monitorování,“ uvedl vedoucí autor studie Frederik Dahl Madsen z Edinburské univerzity.
Nová studie ukazuje, že regionální změny ve vnějším jádře mohou být poměrně rychlé a tato zjištění mohou pomoci vědcům poskytnout více informací o dalších procesech souvisejících se zemským jádrem.
Nebezpečí nehrozí
Všechny tyto procesy probíhají hluboko pod zemským povrchem a nepředstavují žádné nebezpečí pro lidi ani klima. Jsou však podle vědců zásadní pro pochopení fungování naší planety.
Podle vědců je klíčový satelitní průzkum, který na rozdíl od pozemních observatoří sleduje vývoj po celé Zemi v reálném čase.
„Dlouhodobá satelitní magnetická měření umožňují výzkumníkům sledovat změny geodynama téměř v reálném čase a zlepšovat modely vývoje magnetického pole Země,“ řekla vědkyně z ESA Anja Strommeová.
Současná měření také naznačují, že proudění směrem na východ nejspíše slábne. Pokud se to potvrdí, znamenalo by to, že tato událost představuje pouze dočasnou oscilaci nebo je součástí přirozeného cyklu v dynamice jádra.
Pohyb tekutého železa ve vnějším jádru generuje zemské magnetické pole, které chrání planetu před nabitými částicemi proudícími ze Slunce. Bez něj by zemská atmosféra a technologická infrastruktura byly mnohem více vystaveny škodlivému slunečnímu záření.
Magnetické pole není fixní. Pomalu se mění v průběhu času s vývojem proudění v jádru a ovlivňuje vše od navigačních systémů přes provoz vesmírných lodí až po modely kosmického počasí v blízkosti Země. Pochopení toho, jak a proč se jádro mění, je proto důležité jak z vědeckého, tak i praktického hlediska.
