Článek
Vývoj Grónského a Antarktického ledového štítu analyzoval v nové studii mezinárodní tým polárních vědců. Pomocí satelitních měření se jim podařilo sestavit mimořádně dlouhou časovou řadu zachycující změny hmotnosti ledové masy v průběhu několika desetiletí.
Výsledky ukazují ztrátu přibližně 11,3 bilionu tun ledu. Takové množství vody přispělo ke zvýšení průměrné hladiny světových oceánů zhruba o 3,2 centimetru. Zdánlivě malé zvýšení hladiny o několik centimetrů má přitom podle autorů studie významné důsledky.
„Na každém centimetru zvýšení hladiny moře záleží. Každý další centimetr totiž znamená, že každoročnímu pobřežnímu zaplavování mohou být vystaveny další dva až tři miliony lidí,“ uvedla pro agenturu AP spoluautorka studie a glacioložka Inès Otosakaová z britské Northumbria University.
Vědci přitom vyčíslili pouze příspěvek Grónska a Antarktidy. K růstu hladiny světových oceánů ovšem přispívá také tání horských ledovců nebo tepelná roztažnost oteplující se mořské vody.
Většina ledu odtéká do oceánu
Jedním z hlavních zjištění nové analýzy je, jak velkou část celkových ztrát způsobuje zvýšený odtok ledu z pevniny do oceánu. Na tento proces připadá přibližně 84 procent úbytku Grónského a Antarktického ledového štítu. Povrchové procesy, především tání, představují zbývajících 16 procent.
Odtok a tání grónského a antarktického ledu výrazně přispívají ke zvýšení hladiny světových oceánů.
Podle Otosakaové vědci tento poměr v nové analýze vyčíslili vůbec poprvé. Výsledky zároveň ukazují, že procesy související s oceánem mají na ztrátách ledu výrazně větší podíl, než naznačovala předchozí hodnocení.
V 70. a 80. letech a ještě během části 90. let byla podle vědců bilance obou ledových štítů poměrně stabilní. Poté začaly ztráty výrazně narůstat a zejména v posledních desetiletích se úbytek zrychlil.
„Ze satelitních pozorování vidíme jasný trend, že ledové štíty ztrácejí stále více hmoty a tento úbytek se zvyšuje z desetiletí na desetiletí,“ uvedla Otosakaová.
Podle ní je souvislost s klimatickou změnou zřejmá. Vyšší teploty vzduchu podporují tání ledu na povrchu, zatímco oteplování oceánů přispívá k rychlejšímu odtoku ledu z pevniny do moře.
Ledové štíty navíc reagují na oteplování se značným zpožděním. Některé procesy nastartované během předchozích desetiletí tak mohou podle spoluautora studie Andrewa Shepherda pokračovat ještě desítky let, i kdyby se další oteplování podařilo zastavit.
