Článek
Projekt s mottem: „Odkrýváme příběhy minulosti“ koordinovaný Archeologickými ústavy Akademie věd v Praze i v Brně zve na více než 100 známých i zapomenutých archeologických lokalit po celém Česku.
„Návštěvníci se pod vedením zkušených archeologů podívají i do běžně nepřístupných míst, která často ukrývají překvapivé příběhy o životě našich předků. Mnohá místa se každý rok obměňují, takže si na své přijdou jak ti, kteří přijdou poprvé, tak pravidelní návštěvníci,“ uvedl Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu AV v Praze.
Většina exkurzí je zdarma, podmínkou účasti je však oznámení účasti prostřednictvím webových stránek. Rezervace jednotlivých událostí se spustila v úterý 2. června na webu, kde je také detailní kalendář, kdy se co koná.
Pro každého něco
Jedním z hlavních lákadel letošní sezony budou komentované prohlídky pravěkých a středověkých hradišť, zaniklých vesnic a historických hradů. Na hradišti Zámka v pražských Bohnicích se návštěvníci setkají přímo s archeology z pražského pracoviště Národního památkového ústavu, kteří zde realizovali zjišťovací výzkum a představí nejnovější poznatky o významné lokalitě nad údolím Vltavy.
Mimořádný zážitek nabídne také návštěva pravěkého hradiště ve Stradonicích u Pátku. Tato opevněná lokalita z doby halštatské zaujme nejen svým neobvyklým šestiúhelníkovým půdorysem, ale především unikátním systémem opevnění. Jednotlivé části byly vybudovány rozdílnými stavebními technikami, což podle archeologů naznačuje spolupráci několika komunit z širšího okolí.
Milovníci středověku se mohou těšit na známé i méně známé hrady a tvrze, například v oblasti Liberecka, Jesenicka či Moravského krasu, kde archeologové přiblíží každodenní život šlechty, obranné strategie i proměny krajiny v průběhu staletí.
„Kromě tradičních pravěkých a středověkých lokalit si rostoucí popularitu získávají také místa spojená s naší nedávnou minulostí. Návštěvníci se letos podívají například do sovětského bunkru v Mladoticích nebo na pražskou Letnou, kde archeologové zkoumali pozůstatky pracovního tábora vybudovaného při stavbě Stalinova památníku. Právě tyto lokality dokumentují, proč je potřeba, aby se rozvíjela také archeologie modernity, která přispívá k poznání dějin 20. století,“ dodal Filip Řídký.
Dalším lákadlem je experimentální archeologie na hradě Šelmberk s ukázkou keramické a dehtářské výroby.
Výzkumy táhnou
Velký zájem každoročně vzbuzují exkurze k probíhajícím archeologickým výzkumům. Účastníci při nich sledují práci archeologů z první ruky – od odkrývání terénu přes dokumentaci nálezů až po interpretaci objevů. Mnohá z těchto míst jsou veřejnosti přístupná pouze výjimečně právě během Archeologického léta.
Ve dvou dnech budou zájemci moci například navštívit probíhající univerzitní výzkum sídliště z období staršího neolitu u Tvořihráze na Znojemsku. Povrchovými průzkumy a geofyzikální prospekcí zde bylo v letech 2018 a 2025 objeveno několik koncentrací tzv. dlouhých domů – typických příbytků nejstarších zemědělců střední Evropy, které dosahovaly délky i několika desítek metrů.
„Do nabídky Archeologického léta se také letos vrací jeden z nejkrásnějších a nejvýznamnějších moravských hradů – cíl opakovaných návštěv Winstona Churchilla i zvažované poválečné sídlo prezidenta, místo s bohatou a pohnutou historií. Na hradě Veveří aktuálně probíhá archeologický výzkum, který přináší mnoho nových poznatků, s nimiž budou návštěvníci při prohlídkách seznámeni,“ slibuje Zdenka Filipová z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Archeologický výzkum na terasách hradu Veveří
