Článek
Podle dendrochronologického datování byly stromy použité na konstrukci studny pokáceny kolem let 5256–5255 před naším letopočtem. „Na místě, kde došlo k objevu, se dochovalo v hloubce tří metrů 1,4 metru originální studny. Dochovalo se tedy vlastně jen dno té studny,“ uvedl archeolog a ředitel archeoparku Radomír Tichý.
Když badatelé studnu objevili, byli prý trochu překvapeni, protože nález opět upravoval některé naše současné představy o pravěku.
„Proč by tehdy stavěli studnu? Vždyť kolem všude tekla v řekách čistá voda, říkali jsme si třeba. Ale voda v řece může být někdy zkalená. Studna je přece jen zdrojem vody přímo v sídlišti,“ uvažoval Radomír Tichý. I v archeoparku je studna v centru, přímo před neolitickým domem.
„Obecně soudíme, že tehdejší lidé měli k přírodě blíž, proto byli schopni místa s vodou vytipovat. Kdybychom my narazili na vodu, asi bychom měli při hloubení studny trochu problém. Bylo by to složitější. A oni to zvládli,“ doplnil Tichý a prozradil, že materiál na stavbu studny vyráběli replikami původních nástrojů.
37 hodin sekání kamennými sekerami
„Také samotné nástroje se snažíme mít autentické. Díky tomu ověřujeme, jak se pracovalo v neolitu. Víme, jaké údery ten nástroj dovoluje,“ řekl Radomír Tichý a prozradil, že už při kácení stromu nemohli postupovat současným způsobem. „Dřevo se kácelo na vysoký pařez, úhel neolitické sekery totiž neumožní kácet nízko, jak je tomu dnes.“
„Při pokusu jsme 37 hodin sekali kamennými broušenými sekerami. Tedy vždy sekera sekala, muži se při práci vždy po určité době střídali. Pak jsme ještě štípali dřevo na fošny. Celkově jsme stavěli studnu asi deset dnů, vždy tři čtyři hodiny denně. Nakonec poslední dva dny od rána do večera,“ popsal průběh prací Radomír Tichý a dodal, že nejvíc se obávali sesypání studny nebo zádrhelu při sesouvání fošen.
Experimentátoři měli paradoxně radost, i když jim jeden z nástrojů po dvou a půl hodinách práce praskl. „I na takové nálezy, tedy zničené nástroje, archeologové narazí. V tomto případě se ukázalo, že tam byla vada materiálu,“ uvedl Tichý.
Některé záhady ale zůstaly neobjasněny. „Nevíme například, proč je na dvou originálních kůlech jakýsi zářez na konci. Nedozvěděli jsme se to, při práci nám ten zářez nijak nepomohl,“ řekl Tichý.