Článek
Kamenná forma pochází z mladší doby bronzové, kdy se ještě železo běžně nevyužívalo. Tehdejší slévači znali jen to z meteoritů, takže bylo mimořádně vzácné. Kadlub je kámen s otvorem uprostřed. Do něj se lil žhavý kov, v tomto případě bronz (tj. slitina cínu a mědi), a po vychladnutí se z něj již vyjmul hotový předmět.
Kadlub našel v roce 2007 muž v Morkůvkách. Vyčníval rohem ze země a tvořil součást základů jeho stodoly. Muž předal nález vědcům, čímž zachránil naprostý archeologický unikát, který nemá ve střední Evropě obdoby.
Kadlub patrně kdysi při stavbě stodoly vytěžili za dědinou s hromadou kamení, až později se zjistilo, že tam bylo pravěké sídliště.
Vědce zaujala forma podivným tvarem. „Tvar hrotu z ní je pro území Moravy naprosto netypický. V tomto případě jde o hrot kopí s hruškovitě tvarovanou čepelí, žebírky profilovaným listem i žebírkem v listové části tulejky z oblasti současného Maďarska,“ řekl Novinkám Jan Petřík z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně.
Umělecká vizualizace hrotu kopí s formou v pozadí
Kamenná forma umožňovala opakované použití. Jinými slovy: hroty kopí se v ní daly vyrábět sériově. Zkoumání formy ukázalo, že ji slévači používali poměrně hojně.
Tvar hrotu sice odpovídá mladší době bronzové s tím, že se používal v oblasti současného severovýchodního Maďarska, nicméně to ke zjištění původu formy nestačilo. Bylo nutné zkoumat, z čeho je vyrobena. Zjistilo se, že jde o takzvaný ryolitový tuf, přičemž nejbližší místo, kde lze v Maďarsku tuto horninu najít, je město Salgótarján nedaleko Miskolce.
„Salgótarján a Morkůvky dělí více než 350 kilometrů. Možná se kadlub dostal na Moravu jako válečná kořist, možná byl prodán jako zboží. Viděno perspektivou doby bronzové, překonal při cestě na západ obrovskou vzdálenost,“ uvedl Petřík.
Pro vědce je i to důležitá informace. Ukazuje se, že již před 3000 lety byla Evropa propojena a jednotlivé lokality, vzdálené stovky kilometrů, se navzájem ovlivňovaly. Na zkoumání kadlubu spolupracovali experti zapojení do projektu RES-HUM MUNI s kolegy z Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně, který má kadlub ve svých sbírkách. RES-HUM zkoumá kořeny evropské identity. Zaměřuje se na to, jak se lidská sídla v centrální Evropě vyvíjela.
