Článek
S ohledem na to, že životnost desky je až miliarda let, stala se tak čeština téměř nesmrtelnou. Pokud by si ji zvolili mimozemšťané pro komunikaci s pozemšťany, budou muset zvládnout i ono proklaté „ř“. Sondy, jejichž životnost se odhadovala původně jen na pět let, jsou stále funkční.
Ve středu 18. listopadu 2026 v 11 hodin, 16 minut a 7 sekund dosáhne Voyager 1 vzdálenosti 25 902 068 356 kilometrů od Země, což je jeden světelný den.
Den, na který se nezapomíná
87letý Kostroun se nedávno s manželkou přestěhoval do domova pro seniory v Boulderu v Coloradu. Na červenec 1977, kdy mu kolegyně z Cornellovy univerzity v USA zatelefonovala s tím, že od něj potřebuje pozdrav do vesmíru v češtině, prý nikdy nezapomene.
„Měl jsem na vymyšlení vzkazu jen pět minut. Šlo o cestu v kampusu mezi mojí laboratoří a místností, kde se nahrávalo. I když bych měl více času a měl šanci větu jakkoli změnit, nechal bych ji bez úprav,“ řekl vědec brněnským hvězdářům, kteří jej v USA vypátrali.
Vědci podle něj samozřejmě zvažovali, že se s žádostí o pozdravy obrátí na zástupce Organizace spojených národů (OSN), jenže se zalekli toho, že by šlo o dlouhá vyjádření politiků, na které na desce není místo.
Dovětek pro následovníky
Vypátrat jaderného fyzika užívajícího si důchodu nebylo až tak složité. „Překvapivě má stále aktivní služební mail z univerzity, což jsme nevěděli. Jen jsme mu tak na zkoušku napsali a on se bleskově ozval zpět,“ řekl Novinkám ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek. S Václavem Otakarem se prý na dálku hovořilo tak dobře, že za ním vyrazila výprava brněnských hvězdářů.
Návštěva u něj měla trvat hodinu, nakonec trvala jedenáct hodin. Historickou událost, díky níž čeština putuje ke hvězdám, vylíčil Kostroun vědcům do detailů. Pro milovníky vesmíru ze své staré vlasti, kterou opustil v roce 1949, nahrál vzkaz znovu i s dovětkem pro následovníky.
„Jsem hrdý, že díky mému hlasu je čeština nejdál ve vesmíru, kam jsme se jako lidstvo dostali. Ale ještě radši jsem, že můžu mluvit česky k vám v České republice. Věnujte se přírodním vědám, poznávejte svět kolem sebe. Nikdy nevíte, kam vás touha za poznáním zanese. Třeba až do vesmíru,“ dodal s úsměvem Kostroun na videonahrávce pro české fanoušky vesmíru.

Václav Otakar Kostroun (druhý zprava) s týmem z brněnské hvězdárny
Mimo gravitaci Slunce
Vědci v roce 1977 využili vesmírného jevu, který nastává jednou za 175 let; planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun se seřadily pěkně za sebe. Díky průletům kolem nich se pak zrychlil let vyslaných sond Voyager 1 a 2, takže se dostaly z gravitační náruče Slunce a jsou nyní již mimo naši Sluneční soustavu. Většinu přístrojů sice mají vypnutou, desky jsou ale v pořádku.
Každá z těchto měděných a pozlacených desek má v průměru 32 centimetrů. Vytvořeny byly pod vedením amerického astronauta Carla Sagana jako poselství jiným civilizacím.
Někteří vědci, včetně geniálního Stephena Hawkinga, před takovým činem varovali s odůvodněním, že by lidstvo mohlo být rozdrceno příchozími z vesmíru, nicméně sondy se na dalekou pouť nakonec vydaly. Ke každé desce je přiložena jehla na přehrání zvuku, jsou na ní vzkazy v 55 jazycích, ale i různé zvuky od šumění mořského příboje až po tlukot lidského srdce.

Pozlacená deska s poselstvím ze Země, která putuje v dvojím provedení vesmírem v sondách Voyager 1 a Voyager 2

Umělecké ztvárnění sondy Voyager 1, která letí vesmírem



