Článek
„Okáč skalní dříve obýval teplé skalnaté oblasti po celé České republice. Po druhé světové válce se zásadně změnilo zemědělské využívání krajiny,“ objasnila příčinu zániku populace těchto motýlů mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR Karolína Šůlová.
Z kopců zmizela pastva ovcí a koz, zmizela i pestrá vegetace, mozaika rozmanitých ploch potřebných pro život těchto motýlů. Poslední populace zůstala na Rané v Českém středohoří.
Odtud se postupně za pomoci specializovaného odchovu populace od roku 2015 opět šíří. Přírodovědci vybírají další vhodná místa v Českém středohoří a nyní se rozhodli pro stejný postup také v lokalitě Českého krasu.
„Národní přírodní památka Kotýz nebyla vybrána náhodou. Leží poblíž míst, kde se okáči v Českém krasu naposledy vyskytovali, vhodné podmínky jim tu nyní připravila pastva koní. Kromě housenek chystáme i vypouštění dospělých motýlů,“ uvedl Václav John z AOPK ČR. „Počty okáče skalního se stále zvyšují, velikost populace se odhaduje již na více než pět tisíc motýlů,“ doplnil.
Samotnému vypouštění housenek, ale i vajíček a dospělých jedinců, předchází příprava vybrané lokality. Mnohdy je potřeba vyřezat náletové dřeviny, vyhrabat vrstvy staré trávy a udržovat travnaté stepi pomocí šetrného kosení a pastvy.
Žijí až 60 dní
Dospělí okáči se líhnou v červenci, samice kladou vajíčka v srpnu a září. Přibližně za dva týdny se vylíhnou housenky, které se živí trávou kostřavou. Přezimují, zakuklí se až následující červen, motýli kukly opustí zhruba po čtyřech týdnech. S předstihem se líhnou samci. Ti se pak shromažďují na vrcholcích kopců a čekají na samice, aby se s nimi mohli pářit. Dospělý motýl se může dožít až 60 dní.
Vypuštění okáče skalního v CHKO Český kras navazuje na úspěšný regionální akční plán, kdy se podařilo obnovit výskyt tohoto druhu na mnoha místech v Českém středohoří. Tyto regionální aktivity se nyní postupně transformují na celostátní záchranný program. Cílem je podle Šůlové návrat tohoto druhu do dalších historických oblastí výskytu, jako je CHKO Český kras, Mohelenská hadcová step nebo CHKO Pálava.
Ne vždy je příroda schopná pomoci si sama. Specializovaným odchovem housenek se zabývá Český svaz ochránců přírody Jaro Jaroměř, odkud jsou právě housenky okáče. Za posledních 60 let podle přírodovědců v české krajině vyhynulo 19 druhů denních motýlů, polovina zbylých 142 druhů je ohrožená.
Český kras a České středohoří jsou oblasti, kde se díky teplému klimatu motýlům daří, narazit tady lze třeba i na ohroženého otakárka ovocného a další druhy.
Otakárek ovocný – vzácný druh se postupně šíří Českem.
„Současná podoba krajiny, která je na jedné straně obhospodařována příliš intenzivně a na druhé straně zarůstá, jim nevyhovuje,“ potvrdil ředitel agentury František Pelc.
„Naší prioritou je samozřejmě udržet přírodu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření,“ dodal Pelc.
Záchranných programů podle něj nyní běží už čtrnáct, díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty rovněž syslů či užovek stromových.
