Vysokoškolští pedagogové předají v pátek vládě petici za vyšší mzdy a více peněz univerzitám

Ve středu o petici informovali členové iniciativy Hodina pravdy, která organizovala protesty akademiků v březnu.

„Momentálně je to přesně 4036 podpisů na petici,“ sdělila Novinkám ve čtvrtek po poledni Štěpánka Zelenková Semecká z oddělení vnějších vztahů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze.

„Předání petice právě 21. dubna má symbolický význam v tom, že k tomuto dni navíc zasílají rektoři našich univerzit ministru školství podklady, dokládající setrvalou snahu o hospodárné vedení a rozvoj našich institucí. Hlavním problémem tak zůstává mizivá částka na VŠ vzdělávání, která se dostane na naše filozofické fakulty,“ uvedl děkan FF Univerzity Palackého v Olomouci a předseda Asociace děkanů filozofických fakult Jan Stejskal.

Odevzdání petice na MŠMT akademici doprovodí přečtením argumentů pro požadavky signatářů a seznamu institucí, které petici podpořily. K požadavkům se připojili mj. předsedové akademických senátů filozofických fakult a vysokoškolské odborové organizace.

Podle petentů je jediným řešením situace navýšení objemu peněz pro vysoké školství a doporučení univerzitám, že je nutné dodatečné finance směřovat právě na fakulty, jejichž rozpočty jsou nejvíce napjaté. Na nich podle Petra Pavlíka z Koordinační odborové rady UK hrozí hromadné výpovědi a stávky.

„Hodláme nadále apelovat na vládu, že právě na pracujících v akademické sféře již dále šetřit nelze, nemá-li být ohrožena kvalita českého univerzitního vzdělávání a nechceme-li odradit mladou generaci od dalšího rozvíjení našich oborů,“ řekl předseda Akademického senátu FF UK Ondřej Švec.

Akademici sdružení v uskupení Hodina pravdy doplnili, že v ČR bylo v roce 2010 na vysoké školy vydáno 0,59 procenta HDP a v letošním roce 0,45 procenta HDP. Průměrné výdaje zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na terciární vzdělávání přitom podle nich dosahují 1,4 procenta HDP. Za znepokojivé označili rovněž to, že podíl financí určených pro univerzity z rozpočtu ministerstva školství (MŠMT) klesl za posledních deset let o třetinu.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) označuje za problém podfinancování vysokých škol a to, jak rozdělují peníze svým pracovištím. Rektoři veřejných univerzit proto nyní připravují podklady k možným změnám ve výuce a k financování jednotlivých oborů.

Zástupci ministerstva dříve sdělili, že resort chce s Národním akreditačním úřadem iniciovat jednání o možné úpravě duplicitních a vícečetných oborů s podobnou náplní na jedné univerzitě. Data od univerzit se na resortu budou podle ministra ještě analyzovat. Mluvčí MŠMT Aneta Lednová ČTK řekla, že analýzy by měly být hotové v řádu několika týdnů.

Podklady by rektoři měli předat do konce tohoto pracovního týdne.

Výdělky na univerzitách se zabývala pracovní skupina, kterou zřídil Balaš. Rozpočet univerzit by se podle ní měl letos mimořádně navýšit o zhruba 901 milionů. Podle nedávného stanoviska Rady vysokých škol je vláda připravená posílit rozpočet univerzit v tomto roce o tuto dohodnutou částku.

Stoprocentně jisté to ale prý ještě není. „Ptali jsme se, jestli nedostaneme ani korunu, anebo zda můžeme obdržet 900 milionů korun, o kterých byla původně řeč. Pan ministr nám řekl, že se čeká do 21. dubna na zprávy od rektorů, kteří mají dodat informace, jaké kroky provedou ke změně systému financování VŠ,“ řekl nedávno Právu šéf vysokoškolských odborů Petr Baierl.