Vyšel Atlas klimatické změny. Hradec může mít na konci století klima jako Milán, říká autor

Nová kniha pomocí 23 infografik a srozumitelných textů dělá aktuální klimatická data dostupná široké veřejnosti a nabízí pevný faktický základ.

V novém vydání autoři podle nejnovějších vědeckých dat aktualizovali klasické grafiky, jako je nárůst teplot ve světě a v Česku, koncentrace CO2 v atmosféře i vývoj emisí skleníkových plynů v EU a Česku. Zásadně také přepracovali infografiky vysvětlující souvislosti, jako jsou klimatické body zlomu nebo uhlíkový rozpočet. Přibyla řada nových témat: extrémní projevy počasí, scénáře oteplení do roku 2100 i náčrt možných řešení.

Podle autorů by atlas mohl sloužit ve vzdělávání jako jádro klimatického kurikula na středních i vysokých školách, ale může být užitečný i pro novináře nebo veřejnou správu. Atlas klimatické změny je dostupný ve třech formách: v tištěné podobě, ke stažení v PDF a jako online atlas.

Autoři doufají, že to bude dobrý nástroj pro pochopení problému. Co by možná překvapilo člověka, který si myslí, že se nic zásadního neděje, popsal spoluautor atlasu Petr Daniš: „V současnosti jsme na cestě k průměrnému globálnímu oteplení o cca 2,6 °C do roku 2100 oproti druhé polovině 19. století. Vzhledem k tomu, že v Česku se dosud otepluje zhruba dvakrát rychleji, než je tento světový průměr, můžeme u nás počítat s oteplením kolem 5 °C. Představte si to tak, jako když v nejvyšší horské obci v Česku, v Kvildě, bude klima, jako dříve bývalo někde v Polabí, například v Hradci Králové. Naopak průměrné teploty v Hradci mohou být na konci století spíše jako dnes v Miláně nebo v Bordeaux.“

Přestože atlas nabízí přehledný, vědecky podložený výběr klíčových informací, které jsou už dnes dlouhá léta dobře známy, existuje spousta lidí, kteří vliv člověka na změnu klimatu stále bagatelizují.

„Vidím v tom souhru více faktorů. Lidská psychika není postavena tak, aby nás nějaká dlouhodobá, plíživá hrozba přiměla k akci – lidé často jednají, až když je ohrožení bezprostřední. Rostoucí složitost světa a nespokojenost s ním taky vede k tomu, že část populace má tendenci tuto složitost prostě odmítnout – jako celosvětové spiknutí, vládu elit, diktát z Bruselu – doplňte si sami. A pak tady jsou soupeřící zájmy vedoucí k cíleným dezinformacím, ať už jde o snahu fosilního lobby udržet svět co nejdéle v závislosti na fosilních zdrojích, nebo o cíl Ruska narušit politickou a společenskou stabilitu EU jakýmikoli prostředky,“ říká autor atlasu.

Existují však i pozitiva. Emise skleníkových plynů se daří v Česku stále snižovat. „Od roku 1990 do roku 2024 klesly emise skleníkových plynů v Česku o polovinu, zatímco HDP vzrostlo asi o 80 %. Celá EU je na podobné trajektorii. Jinými slovy, klimatické politiky fungují a není pravda, že bychom kvůli nim zchudli. Cesta k nízkoemisnímu fungování společnosti je ve skutečnosti obrovská ekonomická příležitost,“ uzavírá Daniš.

Kniha čerpá z aktuálních dat předních institucí, jako je NASA, Eurostat nebo ČHMÚ. Obsah je uspořádaný do pěti tematických oddílů: úvod do souvislostí klimatické změny, fyzikální základy (koncentrace CO2 a teploty), dopady na měnící se planetu, výhledy emisí a budoucího oteplení a konečně možné cesty řešení.