Článek
Společnost zabývající se tzv. deextinkcí přišla s novým zařízením – 3D tištěnou mřížkovou skořápkou chránící průhlednou silikonovou membránu, které umožnilo „vylíhnutí“ kuřat. V úterý texaská společnost konkrétně ohlásila narození 26 zdravých kuřat pomocí systému, který nazývá „colossal artificial egg“.
Použila se oplodněná vejce kura domácího, jejichž embrya v rané fázi vývoje přenesla do umělého inkubačního systému. Ten tvoří silikonová membrána a 3D tištěná ochranná konstrukce, která má napodobovat podmínky uvnitř vejce.
Deextinkce je proces vytváření organismu, který splňuje charakteristiky vyhynulého druhu nebo je výsledkem křížení takových či příbuzných druhů. Nejznámější metodou přivedení nového druhu na svět je klonování a šlechtění. Podobné techniky bývají používány právě k zachování ohrožených druhů.
„Nesnažíme se jen znovu vytvořit vejce. Opravdu se ho snažíme přepracovat pro naše účely,“ uvedl generální ředitel a spoluzakladatel firmy Ben Lamm.
Pomocí dané technologie se tedy nyní vylíhly více než dvě desítky kuřat, nešlo o geneticky upravené ani vyhynulé ptáky. Společnost je však přesvědčena, že by bylo možné tuto technologii rozšířit tak, aby jednou umožnila líhnutí vyhynulých druhů z větších vajec.
Nově vylíhlé kuře z projektu umělého vejce
Zatím neplánují umělé vejce popsat ve vědecké publikaci
Není to poprvé, co Colossal vzbudila pozornost médií. Loni kupříkladu oznámila narození tří bílých štěňat geneticky upravených tak, aby připomínala vyhynulé pravlky.
Firma tvrdí, že umělé vejce – popsané v tiskové zprávě a doprovodném videu (níže) z 19. května – by mohlo představovat skutečný pokrok oproti práci jiných výzkumníků. V předchozích studiích se kuřata líhla z umělých vajec vyrobených z materiálů, jako jsou plastové fólie a kelímky. Stále tu však je mnoho nezodpovězených otázek, upozorňuje článek na vědeckém webu Nature.
Protože, jak připomíná časopis National Geographic, zpráva o aktuálním úspěchu firmy z texaského Dallasu totiž byla zveřejněna bez recenzované studie nebo veřejně dostupných dat, která by mohli ostatní vědci kriticky posoudit.
Pokud je vše, co společnost říká, přesné, pak jde podle evolučního biologa Vincenta Lynche z Univerzity v Buffalo, který se na výzkumu nepodílel, o působivý výkon při přepracování ochranné membrány vejce. „To je opravdu skvělý kus biotechnologického vývoje,“ uvedl, nicméně doplnil, že jde jen o jednu část vejce a „nevyvinuli všechny ostatní části“.
„Mohlo by to být opravdu důležité, mohlo by to být fantastické,“ okomentoval to Paul Mozdziak, biolog kmenových buněk ze Severokarolínské státní univerzity v Raleighu. „Bez dat je ale skutečně nemožné posoudit, jaký bude skutečný dopad.“
Společnost zatím podle Lamma ale neplánuje popsat umělé vejce ve vědecké publikaci. Firma doufá, že technologii komercializuje, ale zároveň ji zpřístupní pro ochranářské projekty.