Článek
Většina lidí bere jako samozřejmost, že jeden den trvá přesně 24 hodin. Ve skutečnosti se však rychlost rotace Země, a tedy i délka dne, mění v závislosti na gravitačním působení Měsíce i na geofyzikálních procesech v nitru planety, na jejím povrchu a v atmosféře.
Nová studie vědců z Vídeňské univerzity a Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu nyní naznačuje, že zpomalování rotace Země patří v posledních letech k nejrychlejším v historii. Podle autorů je to způsobeno především táním ledovců, které zvyšuje hladinu moří.
Zpomalení souvisí se změnou rozložení hmoty, která byla dříve soustředěna zejména u pólů. Voda z tajícího ledu se přesouvá směrem k rovníku, což vede ke zpomalení rotace planety. Autoři tento jev přirovnali ke krasobruslařce, která se při rozpažení otáčí pomaleji, a naopak zrychluje, když drží ruce u těla.
Už dřívější výzkum stejného týmu ukázal, že v současnosti se délka dne prodlužuje přibližně o 1,33 milisekundy za století. Nebylo však jasné, zda klima v minulosti ovlivňovalo délku dne podobně rychlým tempem.
Zpomalení může ovlivnit přesné měření času
V nové studii proto vědci analyzovali chemické složení mořských fosilií, aby odvodili změny hladiny oceánů za posledních 3,6 milionu let. Následně pomocí matematických modelů vypočítali odpovídající změny v délce dne.
Podle výsledků studie je současné tempo prodlužování dne výraznou odchylkou. Srovnatelně rychlé zpomalení rotace Země nastalo za posledních 3,6 milionu let pouze zhruba před dvěma miliony let.
Na horním grafu je míra zpomalení rotace Země v posledních 3,6 milionu let a na spodním porovnání této míry v současnosti s ostatními hodnotami.
Podle autorů lze současný vývoj přičíst především lidským vlivům, které způsobují změnu klimatu. Ta by brzy mohla mít větší dopad než gravitační působení Měsíce. Pokud bude globální oteplování pokračovat, mohla by se délka dne do konce 21. století prodloužit až o 2,62 milisekundy.
V běžném životě je takové zpomalování v řádu milisekund nepostřehnutelné a nemělo by ovlivnit cirkadiánní rytmus. Vědci však upozorňují, že by mohlo způsobit problémy v oblastech, kde je přesné měření času klíčové, například u GPS nebo vesmírné navigace.
