Vizionář, který změnil svět elektřiny. Před 170 lety se narodil Nikola Tesla

Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 ve Smiljanu na území dnešního Chorvatska, tehdy součásti Rakouského císařství. Pocházel ze srbské rodiny, jeho otec byl pravoslavný kněz, matka Georgina měla mimořádnou paměť a technické nadání. Právě po ní podle svých slov zdědil vynalézavost.

Už v mládí vynikal v matematice a fyzice. Stroje si prý dokázal nejprve sestavit v hlavě, představit si jejich chod a odhalit možné závady. Studoval ve Štýrském Hradci a navštěvoval přednášky také v Praze, vysokoškolské vzdělání ale nakonec nedokončil.

Roku 1884 odjel do Spojených států amerických a začal pracovat u Thomase Alvy Edisona. Jejich cesty se ale brzy rozešly. Edison prosazoval stejnosměrný proud, zatímco Tesla věřil v proud střídavý, který bylo možné účinněji přenášet na velké vzdálenosti.

Jejich soupeření vešlo do dějin jako „válka proudů“. Teslovy patenty získal podnikatel George Westinghouse a vícefázový střídavý proud se postupně stal základem moderních elektrických sítí. Jeho možnosti ukázala například světová výstava v Chicagu v roce 1893 a později také vodní elektrárna u Niagarských vodopádů.

Někdy se zjednodušeně uvádí, že Tesla vlastně „elektřinu vynalezl“. Pravdou je, že výrazně přispěl k tomu, aby ji bylo možné účinně vyrábět a rozvádět do měst.

Tesla byl známý tím, že své experimenty předváděl na veřejnosti jako vědeckou show. Držel v rukou svítící trubice a nechával kolem sebe šlehat umělé blesky. Nešlo však jen o efektní podívanou.

Jeho pokusy rozšířily poznatky o vysokém napětí, elektromagnetickém záření i bezdrátovém přenosu. Jeho laboratoř navštěvovaly i známé osobnosti, například spisovatel Mark Twain.

Roku 1898 v New Yorku představil rádiem ovládaný člun. Tehdejší diváci nechápali, jak se může plavidlo bez posádky pohybovat a reagovat na povely. Šlo o jeden z prvních praktických příkladů dálkového řízení a zároveň o předzvěst robotiky i bezpilotních zařízení.

Nejodvážnějším Teslovým snem byl bezdrátový přenos komunikace a elektrické energie po celém světě.

Na Long Islandu proto nechal postavit Wardenclyffskou věž, která měla umožňovat bezdrátovou distribuci elektřiny na velké vzdálenosti. Projekt ale vyžadoval příliš mnoho peněz a postupně ztratil finanční podporu. Roku 1917 byla věž rozebrána a stala se symbolem jedné z jeho nenaplněných vizí.

Tesla byl elegantní muž a po určitou dobu patřil k newyorské společenské smetánce. Současně měl ale řadu neobvyklých návyků, například úzkostlivě dbal na čistotu. Nikdy se neoženil a s přibývajícím věkem se stále více uzavíral do sebe. Zemřel 7. ledna 1943 v newyorském hotelu ve věku 86 let.

Teslův život a dílo dnes připomíná především Muzeum Nikoly Tesly v srbském Bělehradě. Uchovává jeho osobní předměty, přístroje, dokumenty, výkresy i patenty. Součástí stálé expozice je také kulovitá urna s jeho popelem.

Moderní formou jeho odkaz představuje také Nikola Tesla Experience Center v chorvatském Karlovci. Interaktivní centrum stojí vedle gymnázia, kde se během studia začal intenzivně zajímat o elektřinu.

„Nikola Tesla by měl pro Chorvatsko znamenat mnohem více, než je tomu v současné době, protože si to skutečně zasloužil. Především to byl velký humanista. Své vynálezy zanechal lidstvu jako bezplatný odkaz. Bez něj bychom si nedokázali představit mobilní telefony, notebooky, Wi-Fi ani elektřinu v domácnostech,“ uvedla pro agenturu AP programová manažerka centra Ana Kordicová.