Článek
Mnoho lidí se domnívá, že alergii na psy způsobují jejich chlupy. Ve skutečnosti ale imunitní systém reaguje především na drobné bílkoviny, které se tvoří v mazových žlázách a tkáních jazyka a následně se dostávají do slin, srsti i kožních šupinek. Mezi nejvýznamnější patří bílkovina Can f 1, na kterou reaguje imunitní systém velké části alergiků.
Hypoalergenní psi? Zatím jen mýtus
Právě proto ani plemena často označovaná za hypoalergenní, například pudlové, bišonci nebo portugalští vodní psi, nejsou zcela bez rizika. Přestože méně línají, protein Can f 1 produkují stejně jako ostatní psi. Rozdíl spočívá pouze v množství této bílkoviny, nikoli v její úplné nepřítomnosti.
Lidé trpící alergií na psy dnes mají v zásadě jen několik možností – omezit kontakt se zvířaty, důsledně odstraňovat alergeny z domácnosti nebo podstoupit alergenovou imunoterapii.
Ani jedna z těchto metod ale neřeší samotný zdroj problému. Nový přístup jde opačnou cestou – snaží se zabránit tomu, aby pes hlavní alergen vůbec vytvářel.
Místo šlechtění upravili DNA
Vědci ze společnosti Kindred Companion Sciences se proto rozhodli problém řešit jinak. Místo hledání nového hypoalergenního plemene využili technologii CRISPR, přezdívanou genetické nůžky, která umožňuje cíleně upravovat DNA. Zaměřili se na gen zodpovědný za tvorbu bílkoviny Can f 1 a upravili jej tak, aby ji organismus psa přestal vytvářet.
Upravenou genetickou informaci následně přenesli do vajíček, z nichž vznikla embrya. Z celkem 25 přenesených embryí se v září 2024 narodily dvě zdravé fenky bígla, Bailey a Alfie.
Genetické úpravy zvířat nejsou novinkou
Genetické úpravy zvířat nejsou novinkou. Pomocí technologie CRISPR už vědci vytvořili například psy určené pro výzkum svalových onemocnění nebo prasata odolnější vůči některým virovým nákazám.
Nová studie se ale od předchozích pokusů liší. Nejde o výzkum lidských nemocí ani o zlepšování vlastností hospodářských zvířat, ale o snahu odstranit hlavní zdroj alergie přímo u psa.
První výsledky vypadají slibně
Laboratorní testy ukázaly, že ani ve slinách, ani ve srsti obou fen se protein Can f 1 nevyskytuje. Jeden z autorů studie, genetik Matt Walker, který sám trpí alergií na psy, při kožních testech na vzorky od Bailey a Alfie alergickou reakci neměl. Se samicí Bailey navíc žije už déle než rok ve společné domácnosti a podle svých slov u něj nevyvolává běžné alergické potíže.
Podle autorů se obě fenky dosud vyvíjejí normálně a pravidelné veterinární kontroly ani další vyšetření neodhalily žádné zdravotní komplikace.
Autoři studie zároveň upozorňují, že zatím není jasné, zda budou podobně reagovat i další alergici. Výsledky přesto označují za první úspěšný krok k odstranění hlavního psího alergenu pomocí genetické editace.
K běžnému využití je ještě daleko
Samotní výzkumníci zdůrazňují, že výsledky zatím rozhodně neznamenají konec alergie na psy. Can f 1 sice patří mezi nejvýznamnější psí alergeny, není ale jediným. Psi vytvářejí i další bílkoviny schopné vyvolat imunitní reakci, takže upravená zvířata nemusí být vhodná pro všechny alergiky.