Článek
Dům stojí ve Veselé ulici. Zřejmě patřil bohatému měšťanovi nebo královskému úředníkovi. Archeologický výzkum na místě, kde bylo přízemí budovy po staletí překryto hlínou, vedl k objevu více zajímavých předmětů, jak Novinkám sdělil Štěpán Neubauer z Muzea města Brna.
Dům pohltila navážka, změnil se ve sklep
Digitální 3D model zatím zahrnuje odhalené základy s popisem šesti detailů. Vědci jej zveřejnili na internetu a postupně k němu budou přidávat další detaily. Dům stával u městských hradeb, které se také zčásti dochovaly.
V té době byly zděné domy v Brně vzácností, běžná byla dřevohlinitá zástavba. Zdivo naznačuje, že majitel objektu patřil ke společenské elitě.
Původně byl měšťanský dům jen přízemní stavbou. V průběhu středověku se navýšil okolní terén, a to dokonce o tři metry. Ze stavby se stal suterén domu. V 16. století byl přeměněn na sklep prohloubením podlahy a doplněním cihlové klenby. Sklep byl využíván do 19. století.
Přízemí středověkého domu ze 13. století, které se našlo na staveništi Janáčkova kulturního centra.
Digitální stavba domu potrvá týdny. Pracovníci Muzea města Brna vytvářejí model společně s kolegy z Ústavu archeologie a muzeologie v Brně.
Otázkou je, co z torza půjde zachovat.
Jedná se o tom, jak unikát zachovat
Janáčkovo kulturní centrum se supermoderním koncertním sálem, o němž snil již skladatel Leoš Janáček, bude dostavěno v příštím roce. Diskutovalo se o zachování torza objevené budovy.
Pozůstatky domu ale leží přesně v prostoru, kde má být technologické zázemí koncertního sálu, tedy strojovny a vzduchotechnika. Změna projektu by byla extrémně nákladná a časově náročná. Aktuálně se zvažuje kompromis – například zachování částí zdiva a jejich prezentace formou expozice v interiéru centra nebo pomocí multimediálních panelů.
K unikátním nálezům na staveništi Janáčkova kulturního centra patří i tato rozbitá konvička na mytí rukou.
K mimořádným nálezům, již dříve odtajněným, v místě budoucího centra patří například akvamanile, což je ozdobná keramická konvička na rituální mytí rukou ve tvaru beránka ze 14. až 15. století, dále středomořská mušle jako doklad dálkového obchodu a kontaktů Brna s jihem Evropy. Objeveny byly i zbytky studní, odpadních jímek a sklepních výdřev, které díky vodě neshnily.
