Vědci objevili díky muzejním exemplářům tři nové evoluční linie himálajské zmije

Dva „noví“ ploskolebci pocházejí z území Pákistánu a jeden z Nepálu. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu publikované minulý týden v časopise ZooKeys, o které nyní ČTK informoval Daniel Jablonski z Univerzity Komenského v Bratislavě.

Mimochodem: oficiální české pojmenování má jen ten „starý“ a „základní“ ploskolebec, tj. ploskolebec himálajský, který byl prvně popsán již v roce 1864.

Výzkumníci k objevu dospěli díky propojení nově nasbíraného materiálu s DNA, kterou získali z muzejních exemplářů z 19. a počátku 20. století. Himálajská zmije dokáže přežít v nadmořských výškách až 4900 metrů a obývá horské oblasti jižních svahů Himálaje.

„Kombinací moderního terénního sběru vzorků z Himálaje a Hindúkuše spolu s údaji z historických muzejních exemplářů jsme odhalili evoluční linie, které zůstávaly skryté více než století po původním popisu himálajské zmije,“ uvedl Jablonski, který již mnoho let provádí rozsáhlý výzkum v Pákistánu a Afghánistánu.

Důležitou součást objevu tak měli vědci dlouhá léta přímo na očích. „Ale prostě jsme neměli nástroje, abychom to dokázali rozpoznat. Muzejní exempláře nejsou jen záznamy o minulosti, ale lze je aktivně využít jako výzkumné nástroje,“ podotkla Sylvia Hofmannová z přírodovědného Muzea Koenig v německém Bonnu, jež se v posledních 20 letech intenzivně věnovala výzkumu v Himálaji a na Tibetské náhorní plošině.

Studie podtrhla trvalou vědeckou hodnotu přírodovědných sbírek. Exempláře, které shromáždily předchozí generace průzkumníků, vědcům do dnešních dnů pomáhají v moderním výzkumu.

„S tím, jak se analytické metody neustále zdokonalují, bude vědecká hodnota těchto sbírek jen narůstat a odhalovat biologickou rozmanitost, o které jsme ani nevěděli, že existuje,“ doplnila Hofmannová.

Studie zároveň upozornila na to, kolik neobjevených poznatků stále leží v oblastech, které byly pro vědce dlouho těžko přístupné. „Vysoké hory Pákistánu jsou stále plné biologických překvapení,“ zhodnotil Rafakat Masrúr z Pákistánského přírodovědného muzea, který je předním odborníkem na plazy a obojživelníky v zemi. Pohoří Himálaj a Hindúkuš patří k vědecky nejméně prozkoumaným horským oblastem Asie.

Zástupci herpetofauny, která se skládá z plazů a obojživelníků, hrají v ekosystému důležitou roli, zejména jako ukazatelé stavu životního prostředí nebo jako predátoři při hubení škůdců.