Ve Španělsku našli sloní kost z doby Hannibala

Až dosud byla tamní přítomnost daných chobotnatců známá především z antických textů a uměleckých vyobrazení.

Příběh tohoto objevu začal již v roce 2020 během vykopávek v lokalitě Colina de los Quemados nedaleko Córdoby, kde se kdysi nacházelo iberské oppidum.

Mezi množstvím nalezených artefaktů byl i malý úlomek kosti. Zpočátku nepůsobil nijak výjimečně, a tak na několik let skončil v depozitáři. Teprve později se k němu vrátil výzkumný tým vedený Rafaelem Martínezem Sánchezem z Univerzity v Córdobě.

Podrobná analýza ukázala, že nalezená kost nepatří žádnému zvířeti, které by se ve Španělsku přirozeně vyskytovalo: odborníci ji určili jako zápěstní kost z pravé přední nohy slona. Překvapivé výsledky výzkumu byly publikovány tento měsíc v prestižním vědeckém časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

Hannibal se zapsal do dějin jako jeden z největších stratégů antiky. V roce 218 př. n. l. zahájil odvážné tažení proti Římu. Své vojsko tehdy vedl přes Pyrenejský poloostrov, jižní Francii a Alpy až do Itálie.

Podle historických pramenů měl s sebou i 37 válečných slonů. Tato mohutná zvířata představovala tehdejší obdobu obrněné techniky. Bořila nepřátelské formace, děsila koně a způsobovala chaos i psychologický šok na bojišti.

Přestože je Hannibalovo tažení jednou z nejznámějších událostí starověku, archeologové postrádali jednoznačný důkaz, že sloni evropským kontinentem skutečně prošli.

Dosud totiž existovaly především nepřímé indicie, například z alpského průsmyku Col de la Traversette na hranici mezi Francií a Itálií. Mezinárodní tým vědců zde objevil mikrobiologické a chemické stopy, které naznačují průchod tisíců lidí a zvířat přibližně v době Hannibalova tažení. Nešlo však o přímý důkaz přítomnosti slonů. Nález kosti nedaleko Córdoby by tak mohl představovat první hmatatelný archeologický doklad.

„Používání slonů jako válečných strojů na evropské půdě během punských válek zanechalo hlubokou stopu v západním umění, literatuře i kultuře. Po staletí byl obraz Hannibala, jak vede slony přes Alpy, ikonou, opakujícím se motivem, který přejímali hudebníci, spisovatelé i filmový průmysl,“ uvedli k tomu autoři výzkumu pro portál Phys.

Aby vědci ověřili stáří kosti, použili metodu radiokarbonového datování. Výsledky ukázaly, že slon, jemuž kost patřila, žil přibližně před 2250 lety. Tento údaj se velmi dobře kryje s obdobím druhé punské války (218–201 př. n. l.).

Kost nebyla jediným významným nálezem. Archeologové na místě odhalili také dvanáct kamenných střel, které mohly sloužit jako munice pro kartaginské katapulty, dále mince a keramiku odpovídající dané epoše.

To vše naznačuje, že oppidum mohlo být dějištěm vojenského střetu mezi kartaginskou armádou a místními obránci. Slon mohl zahynout právě během těchto událostí.