Článek
„Třeň je noha. Takže jde vlastně o štíhlonohou houbu, jak je patrné i z exponátu, který vystavujeme. Jde o nález z Liberecka, konkrétně ho máme od kolegů z houbařského kroužku v Lomnici nad Popelkou,“ řekl Novinkám Petr Kuráň, předseda Mykologického kroužku Trutnov, který akci ve spolupráci s muzeem pořádá.
„Momentálně nalézáme hřib štíhlotřenný na Liberecku. Zřejmě už je tu několik let, ale oficiálně byl nalezen, popsán a evidován opravdu až letos,“ doplnil Kuráň s tím, že jeho původ je v severní Americe a je výhradně vázaný na borovice, v jejichž kořenech se k nám také dostal.
„K nám, tím myslím do Evropy. Lidé si přiváželi například stromky borovice velmutovky a v kořenech přivezli i tento hřib. Nejprve to bylo do Pobaltí, tuším do Litvy. A odtud se houba začala šířit dál. Například v Polsku už je poměrně rozšířená a běžná, lidé ji hojně sbírají. Údajně je chutná, ale ještě jsem ji osobně neochutnal,“ přiznal Kuráň.
Vzhledem k tomu, že jde o nepůvodní, invazivní druh, hrozí, že bude vytlačovat naše původní houby rostoucí pod borovicemi. Například hřib strakoš.
„Ale je pravda, že třeba taková kokoška pastuší tobolka také není náš původní rostlinný druh. Ale dnes ji vnímáme jako domácí,“ poznamenal místopředseda spolku Jaroslav Kabrhel.
Nechybí další unikáty
„Tento ročník naší výstavy je ve znamení vzácných teplomilných hřibů. Patří mezi ně hřib Quéletův, kterého máme na výstavě teprve podruhé. Úplně poprvé tu je i jedovatý hřib Le Galové. Našli jsme ho hned na dvou lokalitách. Ve Středočeském kraji a Královéhradeckém kraji,“ pokračoval v prohlídce výstavy Petr Kuráň.
A dodal, že je dost možné, že to je jedna z posledních příležitostí hřiba Le Galové na výstavě vidět. Je totiž navržen k ochraně, a tak jej poté už nebude možné sbírat.
Další zajímavostí je hřib medotrpký. „Zhruba před osmi lety jsme ho začali sbírat ve Dvoře Králové. Před čtyřmi roky se poprvé objevil na Trutnovsku a před dvěma lety jsem ho našel v Žacléři. Což je 800 metrů nad mořem,“ uvedl mykolog Kuráň.
Poprvé je na výstavě také hřib pružný, polosíťkovaný nebo bronzový. „Díky tomu tu lidé mohou spatřit vedle sebe všechny čtyři zástupce takzvaných praváků, tedy pravých hřibů. Mezi ně patří hřib smrkový, dubový, borový a bronzový,“ dodal předseda kroužku.
Houbařská sezona je v Podkrkonoší v plném proudu. „Je ale pravda, že co se týče našeho regionu, je to sezona specifická. Naprosto chyběla letní houbařská vlna. Přišla až ta druhá, na podzim. Ještě před měsícem jsme se obávali, že nebudou žádné houby a nebude co vystavovat. Ale jsou to dva týdny, co začaly houby růst,“ dodal Petr Kuráň.
