Článek
„Vydatné deště posledních dnů konečně probudily houby. Některé druhy dokážou na příchod vláhy reagovat velmi rychle. Vydržte a svoji pozornost zaměřte na trvale vlhčí místa, tedy lokality na březích potoků, řek a nádrží,“ řekl Novinkám Němec. Právě tam by se mohli v okolí stromů jako první průkopníci objevit kováři a kolodějové, postupně by se mohly objevit žampióny a bedly.
Lesy na mnoha místech vypadaly od počátku prázdnin kvůli nedostatku vláhy jako vyprahlé pustiny. Pro obyvatele Česka, kteří patří v Evropě k největším houbařům, to byla těžká rána, protože pustá a prázdná byla i mnohá tajná místa, kde „vždy rostou“.
Hřib medotrpký se v Jubilejním parku v centru Znojma objevil, protože půda tam díky závlaze nevyschla tak výrazně jako na okolních stanovištích a podhoubí zůstalo v lepší kondici. Jakmile přišly vydatnější srážky, houba velmi rychle zareagovala tvorbou plodnic.
Právě zavlažované městské parky, okolí vodních toků i výše položená místa tak mohou být po dlouhém prázdninovém suchu prvními ostrůvky, kde se houby znovu objeví.
Hřib medotrpký, nalezený v Jubilejním parku v centru Znojma.
Pomalejší může být návrat u řady mykorhizních hub. Jejich podhoubí je totiž úzce spojeno s kořeny živých stromů a dlouhodobé vyschnutí půdy může jeho schopnost vytvářet plodnice výrazně omezit. Do této skupiny patří i hřib medotrpký ze Znojma, kterému zřejmě k růstu nepomohly jen deště, ale i pravidelná závlaha parku.
Je ale nutné být při sběru opatrný, protože s houbami, které všichni nadšeně vyhlížejí, se objeví například hřib satan. Tato mohutná teplomilná houba se světlým kloboukem a červeně zbarveným třeněm je jedovatá a může způsobit výrazné zažívací obtíže.
Botanik Radomír Němec je známým propagátorem přírody.
