Článek
K zatmění Měsíce dochází tehdy, když se Země dostane mezi Slunce a Měsíc a vrhne na něj svůj stín. Tento jev nastává pouze za úplňku, kdy jsou Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce. Přímé sluneční světlo pak na Měsíc nedopadá, což vede k jeho zatmění.
Během zatmění se Měsíc neztratí z oblohy, ale ztmavne nebo se zbarví do červena. Je to díky slunečnímu světlu, které se rozptýlí v zemské atmosféře a částí se dostane až na povrch Měsíce. Pokud je atmosféra znečištěná například sopečným prachem, bývá zatmění tmavší, protože je sluneční záření pohlceno v zemské atmosféře.
Při úplném zatmění se Měsíc zcela ponoří do zemského stínu. Čím blíže prochází středem tohoto stínu, tím déle úplné zatmění trvá.
Zatmění trvalo více než hodinu
Zářijové zatmění Měsíce bylo poměrně dlouhé – nastalo ve večerních hodinách hned po západu Slunce.
Zpočátku byl Měsíc velmi nízko nad východním obzorem, přičemž Slunce zapadne v 19:32 středoevropského letního času.
Čas východu Měsíce se lišilo podle místa pozorování – čím západněji, tím později. V Praze to bylo v 19:34 SELČ, v Brně v 19:25 a např. na Slovensku v Bratislavě v 19:21. Maximální fáze zatmění nastala ve 20:11, kdy Měsíc pozvolna stoupal nad obzor. Úplné zatmění skončilo ve 20:52/53 SELČ.
Částečné zatmění bylo možné sledovat až do 21:56.
Simulační snímek oblohy během maximální fáze úplného zatmění 7. září 2025. Východně od Měsíce bude možné pozorovat planetu Saturn
Celková fáze úplného zatmění trvala hodinu a 22 minut, jednalo se o jedno z nejdelších úplných zatmění Měsíce v tomto desetiletí.
Další zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území nastane 28. srpna 2026, to bude ale jen částečné. Úplné zatmění pak nastane až za tři roky, na Silvestra v roce 2028.
