Hlavní obsah

V Dánsku objevili „továrnu“ na výrobu textilií z doby Vikingů

Archeologové v dánském Søftenu odkryli rozsáhlý areál, který před více než tisíci lety sloužil ke zpracování lnu a výrobě textilií. Nález tak přináší další důkaz, že Vikingové nebyli jen mořeplavci a nájezdníci, jak bývají často zjednodušeně líčeni, ale vybudovali také společnost schopnou organizované výroby ve velkém měřítku.

V Dánsku odkryli obří vikinské textilní výrobní střediskoVideo: AP

Článek

K objevu došlo u městečka Søften, které leží asi deset kilometrů severně od Aarhusu, druhého největšího města Dánska. Lokalita se rozkládá přibližně na 100 000 metrech čtverečních a archeologové ji datují do období mezi lety 600 a 950 našeho letopočtu.

Dílny zahloubené v zemi

Vykopávky vedla archeoložka Liv Stidsing Reher-Langbergová z muzea Moesgaard. Už první sondy podle ní ukázaly, že nejde o běžnou vikinskou osadu. V terénu kromě mincí či keramiky archeologové opakovaně nacházeli také přesleny, vřetena a závaží ke tkalcovským stavům.

„Máme zde jasný důraz na textilní výrobu, což tuto osadu výrazně odlišuje od jiných osad z tohoto období,“ uvedla koncem června pro deník The Independent.

Jedním z nejvýraznějších prvků areálu je více než 80 částečně zahloubených chýší, které sloužily jako dílny i prostá obydlí. Archeologové objevili také jeden větší obytný dům. To naznačuje, že areál mohl být spravován centrální mocenskou autoritou, která na výrobu dohlížela.

Organizovaná společnost, ne barbaři

Význam objevu podle odborníků posiluje také jeho poloha nedaleko Aarhusu, který byl v době Vikingů známý jako Aros. Město fungovalo jako obchodní centrum, které propojovalo místní obyvatele s dalšími částmi Skandinávie i se vzdálenějšími oblastmi.

Historik Kasper Andersen z muzea Moesgaard proto označil objev „vikinské továrny“ za další dílek mozaiky v poznávání ekonomické, kulturní a politické struktury regionu. Zboží z venkovských osad, jako byl Søften, podle něj mohlo směřovat do Arosu a odtud dále.

„Výrobní místo takového rozsahu nemohlo sloužit jen lokálním potřebám. Je třeba jej chápat jako součást širší sítě,“ objasnil Andersen pro agenturu AP.

Tomu odpovídají i další objevy z okolí. Pouhé čtyři kilometry od Søftenu leží Lisbjerg, kde archeologové loni odkryli vikinskou lokalitu spojovanou s elitami. Tamní hroby obsahovaly keramiku, mince, perly či zlaté nitě, což rovněž podporuje představu, že širší oblast Aarhusu byla důležitým centrem moci, výroby i obchodu.

Andersen zároveň poznamenal, že nálezy v Søftenu zpochybňují představu Vikingů jako „prostých, necivilizovaných, barbarských hord potulujících se po Evropě“. Podle něj by toto místo nemohlo existovat bez dobře organizované společnosti, výrobního systému a trhu, na němž se produkce mohla uplatnit.

Vikingové

Vikingové byli obyvatelé jižní části Skandinávie, především území dnešního Dánska, Norska a Švédska, kteří mezi 8. a 11. stoletím výrazně ovlivnili dějiny Evropy.

Prosluli zejména jako odvážní mořeplavci, válečníci a nájezdníci. Přestože bývají často líčeni jako barbaři, jejich společnost byla mnohem složitější. Měla vlastní právní systém, řemeslnou tradici i bohatou kulturu.

Jejich rychlé, dlouhé a odolné lodě jim umožňovaly podnikat výpravy do západní Evropy, na Britské ostrovy i do oblastí dnešního Ruska. Kromě toho založili osady na Islandu, v Grónsku či Severní Americe a obchodovali se vzdálenými kulturami od Byzance až po Blízký východ.

Dánské město Søften, kde byly pozůstatky vikinské výrobny textilií nalezeny.

Výběr článků

Načítám