V chilském ledovci odhalili první kompletní zkamenělinu ichtyosaura: březí samici

Videozáběry s pozoruhodným objevem pod tajícím ledovcem Tyndall v Chile poskytla tamní vysoká škola Universidad de Magallanes a zprostředkovala je agentura Reuters.

Jak informovala agentura EFE, nález prokazatelně březí pravěké mořské obyvatelky, pohřbené v dávné minulosti - před až 139 miliony lety - pod ledem, je výsledkem průkopnické expedice uskutečněné letos v březnu a dubnu.

Mezinárodní tým badatelů (včetně expertů z britské Manchesterské univerzity), který se pustil do extrahování kompletní kostry z hornin, vedla chilská paleontoložka Judith Pardová.

Ichtyosaurus („rybí ještěr“) měl ve svém břiše stále několik embryí, jak s odkazem na výzkumníky doplňuje server listu The Daily Mail.

Podobu ichtyosaurů, delfínům podobných vodních plazů žijících v mořích a oceánech po většinu druhohorní éry, navíc pomohl v dubnu rekonstruovat i evropský nález tří zkamenělin a zejména obřího zubu. Zda zuby tito dávní živočichové měli, či nikoli, nebylo vědcům dosud jasné, připomněla agentura AFP.

Tři fosilie jedinců patřících k rodu ichtyosaurů paleontologové objevili ve švýcarských Alpách v nadmořské výšce 2800 metrů - pro tyto mořské tvory zcela nezvyklé. Na vrcholky hor dávné oceánské dno vyzdvihly pohyby litosférických desek. Fosilie tří jedinců byly v Alpách objeveny mezi lety 1976 a 1990, důkladně je ale odborníci prozkoumali až v nedávné době.

Mezi nalezenými zkamenělinami bylo několik úlomků žeber a obratel, podle kterého se usuzuje, že zvíře bylo alespoň 20 metrů dlouhé. Našlo se též sedm obratlů dalšího ichtyosaura, který měl okolo 15 metrů.

„Největším objevem byl ale i na ichtyosaura obrovský zub, jehož kořen měl v průměru 60 milimetrů,“ uvedl spoluautor studie Martin Sander z univerzity v Bonnu. Jde o největší zub, který byl u tohoto rodu objeven.

Velikost ichtyosaurů se obecně pohybovala od jednoho do více než 25 metrů. Na Zemi se ichtyosauři poprvé objevili před zhruba 250 miliony lety, většina jich vymřela o 50 milionů let později. Před 90 miliony lety ale ještě v mořích pluli jejich menší zástupci.

Když se vrátíme do Patagonie, byť tedy do její argentinské části, tento týden jsme informovali, že tam paleontologové objevili zatím největší pozůstatky dinosaura z rodu tzv. megaraptorů. Nový druh dostal jméno Maip macrothorax. Vrcholový predátor s překvapivě velkými drápy žil před zhruba 70 miliony lety, na délku měřil devět až deset metrů a mohl vážit okolo pěti až šesti tun.

Zkamenělé pozůstatky paleontologové objevili už v březnu 2019 na jihu Argentiny v provincii Santa Cruz - předtím než pandemie covidu přerušila výkopové práce.

„Byl to také jeden z posledních megaraptorů, který na Zemi žil před vyhynutím dinosaurů zhruba před 66 miliony lety,“ řekl vedoucí laboratoře v přírodovědném muzeu v Buenos Aires Fernando Novas. Megaraptoři pobývali na Zemi v období křídy, živili se i menšími dinosaury.