Článek
„Bylo to překvapující, nikdo o této studni nevěděl,“ řekla Právu Lenka Starková, vedoucí výzkumu. Pikantní je, že se skrývala přímo pod okny filozofické fakulty, v níž sídlí i katedra archeologie, ve vnitrobloku u Sedláčkovy ulice.
Podařilo se nalézt tisíce artefaktů.
„Přišli jsme na ni až loni, když se v rámci rekonstrukce dvora dělal archeologický výzkum,“ vysvětlila Starková.
Nalezené předměty dávají nahlédnout do života měšťanských domácností v období 16. až 20. století.
„Byla kompletně zasypaná. Odkrývala ji specializovaná báňská firma, my jsme přebírali a zpracovávali nalezený materiál,“ podotkla Starková a dodala: „Podařilo se nalézt tisíce artefaktů. Máme kompletní přehled o životě měšťana od 16. do 20. století, a to je skutečně unikum.“
Gigantická popelnice
Archeologové předpokládají, že studnu vyrubali – z velké většiny do skály – už ve středověku, někdy ve 14. století. „Se sedmnácti metry patří mezi ty hlubší, v Plzni studny mívaly kolem dvanácti metrů,“ připomněla Starková.
Historická studna je hluboká 17 metrů.
Napojení spodní části historického potrubí na dřevěnou trámovou podstavu v 15 metrech hloubky studny. Archeologickým odkryvem byly zachyceny prvky původních spojů.
Jenže v 16. století se měšťanské domy začaly napojovat na uliční rozvody a voda ze studny ztratila svůj význam – už se nepila, sloužila jen jako užitková, třeba na zalévání. A tak majitelé začali studnu využívat jako gigantický kontejner.
Studna nalezená pod budoucí D35 je nejstarší dřevěný objekt na světě
„Nejstarší vrstva začíná v této době a končí v 18. století. Předmětů z této éry bylo enormní množství, vyzvedávaly se čtyři dny, každý den to bylo až dvě stě kilogramů artefaktů,“ konstatovala Starková.
Detail sacího ventilu (součást pumpovacího systému pro jímání vody ze studny) dřevěného historického potrubí, které bylo objeveno v rámci archeologického výzkumu studny v hloubce pěti metrů.
Další, přes sedm metrů hluboká vrstva, mapuje především 19. století. „To je z archeologického hlediska poměrně opomíjené,“ upozornila archeoložka.
Posledních pár metrů jde už na vrub 20. století, než v 50. letech na místě původního domu vyrostla budova vysoké školy.
Unikátní potrubí
„Nejvíce artefaktů tvoří keramika, zachovala se ve velkých kusech, nádoby půjde opět slepit a zrestaurovat. Našlo se ale i nádherně broušené sklo nebo fragmenty skleněných figurek. A také organické materiály, které se díky tomu, že k nim neměl přístup vzduch, zachovaly ve výborném stavu – boty, kůže, látky, kosti,“ uvedla Starková.
Výjimečným nálezem je zachované svislé dřevěné potrubí, s jehož pomocí se ze studny čerpala voda.
Nález měděné filtrační mřížky, původně využívané pro zakrytí sacího otvoru ve spodní části historického potrubí. Mřížka zabraňovala nasátí větších nečistot.
„Část vystavíme v plzeňském historickém podzemí, část necháme ve studni. Tu upravíme a budeme ji také prezentovat, stejně jako řadu nalezených artefaktů. Poprvé budou k vidění už v rámci zářijové akce Plzeňské dvorky, chystáme i několik menších výstav v rámci univerzity a velkou koncepční v plzeňském Národopisném muzeum, ta by mohla být někdy v roce 2023 nebo 2024,“ doplnila Starková.
V Bráně nebes u Tišnova našli záhadnou kapli
