Článek
Sopka naposledy chrlila lávu letos od 13. února do 25. března. Šlo o její nejbouřlivější erupce za poslední léta. Obyvatelům ostrova tím značně zkomplikovala život, protože tekoucí láva zatarasila páteřní silnici ostrova, který je pod správou Francie.
„Láva z téhle sopky je z vědeckého hlediska jedinečná,“ řekl Novinkám profesor Krmíček z brněnského Vysokého učení technického (VUT). Je totiž vyvrhována na povrch až z hloubky 2900 kilometrů, což je hranice mezi zemským pláštěm a jádrem. Brněnský vědec teď bude pečlivě zkoumat její geochemické složení, a to až na izotopové úrovni.
Profesor Krmíček materiál k výzkumu odebíral přímo z tzv. sopečných pum, což je označení cákanců žhavé lávy, které jsou vyvrhovány vulkánem. Již v letu chladnou, na zem dopadají v plastickém stavu a vzorek z nich je nutné odebrat bezprostředně po ochlazení.
Sesuv úbočí i nová pláž
Další výzkum se pak zaměří na fyzikálně-mechanické vlastnosti lávy. Závěry zkoumání by totiž mohly pomoct odhadnout, jak se bude chovat úbočí sopky, které se začalo sesouvat.
„Situace na Réunionu je unikátní také v tom, že láva dotekla až do moře a vytvořila novou pláž. V katastrofických filmech takovéto výjevy sice vidíme běžně, nicméně ve skutečnosti jsou velmi vzácné,“ vysvětlil profesor.
Při kontaktu žhavé lávy a slané mořské vody vznikají horniny s unikátním složením, které, přestože jsou těžší než voda, dočasně plavou na hladině. Patří k nim například čedičová pemza. Také tyto horniny chce Krmíček zkoumat, mimo jiné s pomocí počítačového tomografu.
Přestože Česko žádné aktivní vulkány nemá, profesor Krmíček patří k mezinárodně uznávaným vulkanologům a zkoumá sopky po celém světě. Mimo jiné je součástí týmu odborníků, kteří sledují vývoj vulkanické činnosti na Islandu, konkrétně v oblasti hlavního města Reykjavíku.
