Článek
Vybetonovanou konstrukci či plochu umějí experti napojit na řídící jednotku hlídající počasí a pouštějící do betonu velmi malé napětí. Právě to umožňuje prohřátí betonu.
K prohřátí mostu stačí napětí potřebné pro akuvrtačku
„K prohřátí mostu stačí napětí potřebné pro akuvrtačku. Vystačíme si s 20 volty, což je zcela bezpečné. Je to tak málo, že to člověk při průchodu po vyhřívaném chodníku či mostu ani nepozná,“ řekl Právu Jindřich Melichar z Fakulty stavební brněnského Vysokého učení technického (VUT).
Výzkumníci na projektu spolupracují s odborníky z firmy Betosan. Celý produkt, i se správně vyladěnou řídící jednotkou, bude k dispozici od prosince 2024.
Zdicí robot měl na stavbě v Šumperku světovou premiéru
Elektřinu provede betonem uhlík
Beton byl využíván již za časů starověkého Říma a patří tak k nejstarším stavebním hmotám světa. Základem je cement, voda a kamenivo – od písku po kamennou drť. Po smíchání hmota zatvrdne jako kámen a je naprosto dokonale elektricky nevodivá.
Beton je odolný, i když zamrzne, jeho pevnost se ale snižuje při opakovaném zamrzaní a rozmrzání.
Do betonového hranolku je pouštěn elektrický proud a zkoumá se, nakolik vodí proud
Cílem vědců není jej příjemně prohřívat. Plně prý postačí, když řídicí jednotka pohlídá, aby se jeho teplota pohybovala okolo 10 stupňů Celsia. Celý nápad vývojářů spočívá v tom, že změnili kamenivo – tedy onen materiál, který se při míchání betonu přidává k cementu a vodě.
Brněnští vědci přišli s recepturou, která zdvojnásobí odolnost betonu
Nápad vznikl před pěti lety při řešení zcela jiného technického problému. Odborníci našli již několik materiálů vhodných do betonu místo běžně využívaného písku či štěrku. Ověřili si už, že jejich postup funguje. Nyní z nich vybírají ten nejlepší. Klíčový je uhlík – je totiž vodivý.
Beton s meteostanicí
Do vznikající betonové směsi se při míchání přidají materiály obsahující uhlíková vlákna, v betonu vytvoří vodivou cestičku. Takováto konstrukce je napojena přes elektrody na trafostanici, proud lze brát z veřejné sítě.
Klíčová je řídicí jednotka. Je plně autonomní, takže si šéfuje sama. Jde o pomyslnou kombinaci meteorologické stanice a počítače. Jednotka má konstrukci, řekněme most, stále pod kontrolou. Hlavní úkol: námraza ani nesmí vzniknout.
Termokamera jasně ukazuje, že je zkoumaný kus vodivého betonu zahřátý
„V praxi to bude fungovat tak, že stavební díly vyrobené z naší betonové směsi se budou samy ovládat s ohledem na teplotu, ale také na rosný bod. Ne vždy, když mrzne, totiž vzniká námraza, takže ne vždy se při minusových teplotách bude muset topit. Pokud bude ale hrozit vznik námrazy, začne se materiál ohřívat sám předem,“ zdůraznil Melichar.
Např. turistickou atrakcí Reykjavíku na Islandu jsou nezamrzající chodníky. Mohou být vytápěny, protože země má přebytek termální energie. Nápad z Brna ukazuje, že k prohřívání konstrukcí nejsou nutná topná tělesa uvnitř. Místo nich bude stačit jen vodivý beton.
Hřbitovy budoucnosti: louky zúrodňované lidským kompostem
Může se vám hodit na Firmy.cz: Vysoké učení technické v Brně - Fakulta stavební