Článek
Modul stojí v ulici Poříčí a je futuristickou stavbou, díky čemuž je nepřehlédnutelný. Stojí u Fakulty architektury VUT. Přestože jde o vizi, studenti na stavbě ukázali, že navrhování budovy pro polární stanici je po technické stránce věda. Musí být zateplená, opláštěná tak, aby odolala nepřízni počasí, ideálně vyvýšená nad terén, současně by přitom měla poskytovat pohodlí pro vědce.
„Studenti při stavbě odvedli velký kus práce. Budovu přímo na Nelsonově ostrově nevyužijeme, na druhé straně jsme tím ale získali zázemí pro pořádání akcí, na nichž můžeme představit české výzkumné aktivity,“ řekl Novinkám předseda správní rady Českého antarktického nadačního fondu Dušan Jamný.
Posláním fondu je podpora polárních výzkumů, které zastřešuje Český antarktický výzkumný program sídlící na brněnské Masarykově univerzitě (MUNI).
„Zvenku působí stanice možná poněkud nenápadně – její tvar odpovídá podmínkám extrémního chladu, sucha a větru Antarktidy. To jedinečné pochopíte až uvnitř: stovky vzájemně propojených kazetových dílů, které s milimetrovou přesností vyrobilo robotické rameno KUKA,“ řekl děkan fakulty Jiří Palacký.
Poprvé v pátek 25. září
Modul vznikal několik let a při stavbě se dbalo na každý detail. Stavbu převzal do užívání Český antarktický nadační fond.
Vize studentů brněnské architektury, jak by polární stanice na ostrově Nelson mohla vypadat.
Modul mohou zájemci o polární výzkum poprvé navštívit již v pátek 25. září, kdy se v něm bude konat prohlídka v rámci akce Noc vědy. Dalších podobných akcí je v plánu více. Jedna z nich představí i odkaz profesora Pavla Proška (1940–2025), který v Antarktidě založil Mendelovu polární stanici.
Stanici J. G. Mendela v roce 2007 vybudovala na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova Masarykova univerzita. V únoru oslaví 20 let od vzniku. Za tu dobu se stala výkladní skříní české vědy. Využívána je od ledna do března, kdy panuje v Antarktidě léto. Dosud na ni pracovalo bezmála 200 vědců, zástupců 50 různých oborů. Zabývají se tam například výzkumem změny klimatu, ústupem ledovců nebo geologií.
Vědci využívají také Nelsonův ostrov, na němž měl od roku 1989 do října 2017 svou základnu dobrodruh Jaroslav Pavlíček. Její torzo předal nadačnímu fondu, který ji provozuje jako zázemí pro výzkumný program. Její stávající budova je po technické stránce nevyhovující, výzkumníci na „Nelsonu“ stanují a potřebují novou stanici. Modul studentů z VUT je příspěvkem brněnské techniky k tomu, jak by toto nové polární centrum mohlo vypadat.
„Český antarktický nadační fond dává dohromady prostředky na revitalizaci infrastruktury na Nelsonově ostrově. V nejskromnější variantě by mělo stačit 15 milionů korun, uvidíme, co bude v reálu možné. Sbírka na tento projekt je v počátcích,“ uvedl Jamný.
Zájemci, kteří chtějí projekt podpořit, mohou pro další podrobnosti sledovat tento web.
