Článek
Rys označený jako B913 se narodil na jaře loňského roku poblíž Hartmanic v jižních Čechách. Ještě v únoru zde byl zaznamenán na fotopastech v oblasti Šumavy. Od května se ale už pohyboval v Brdech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou.
„Migrace mladých rysů ze Šumavy na Brdy je od roku 2013, kdy je celé území sledováno pomocí fotopastí, zaznamenávána pouze nepravidelně. Rys označený jako B913 je za tu dobu třetím rysem, který do Brd prokazatelně ze Šumavy dorazil,“ uvedla Tereza Mináriková z organizace Alka Wildlife.
První v roce 2018, druhý před čtyřmi lety
Prvním zaznamenaným byl samec v roce 2018, další se tu mihnul v roce 2021. Všichni tito jedinci podle vědců pocházejí z česko-bavorsko-rakouské rysí populace, která obývá jihozápadní Čechy.
„Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá v současnosti zhruba 130 jedinců starších jednoho roku a každoročně se zde narodí zhruba 60 až 70 koťat,“ uvedla Elisa Belotti ze Správy národního parku Šumava.
Mláďata ve věku 1-2 roky se často vydávají na delší cesty. „Jejich cílem je nalézt nové území dosud neobsazené rysy, kde by se mohla trvale usadit,“ vysvětlila Belotti.

Rys ostrovid na Šumavě
V Brdech se však rysové zatím neusadili. „Zatím se sem vždy vydal jen mladý samec a chybí mu rysí samička. Mladé rysí samice totiž mají řadu možností obsadit teritoria přímo na Šumavě a v Pošumaví a nejsou tedy motivovány migrovat na větší vzdálenost,“ objasnil Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, proč nejsou Brdy pro putující samce atraktivní.
Vědci proto předpokládají, že i tento jedinec bude putovat dál. Patrně se vrátí do šumavských lesů. Teprve až budou tamní teritoria populaci malá, začnou možná rysové hledat nové lokality.
„Zatím ovšem česko-bavorsko-rakouská populace početně stagnuje, počty zvířat se dlouhodobě nezvyšují. Důvodem je pravděpodobně pytláctví, ale v nemalé míře také bohužel střety především na silnicích,“ dodala Josefa Krausová z Hnutí Duha Šelmy.
Klíčové tak podle ní bude, aby byla krajina pro zvířata prostupná. Významnou bariérou jsou silnice, železnice a rozrůstající se zástavba. „Cesta ze Šumavy na Brdy je již v současné době pro rysy velice obtížná, a tak je naprosto zásadní ochránit existující migrační trasy rysů a umožnit jim volný pohyb krajinou,“ apelovala Krausová.