Článek
První pozorování tohoto zvláště chráněného zvířete v Krkonoších se datuje k roku 2015, ale až v posledních třech letech už je možné hovořit o tom, že tu opět našel svůj domov.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o vrcholového predátora, jeho přirozený výskyt dělá těžkou hlavu místním hospodářům,“ uvedl mluvčí správy parku Radek Drahný s tím, že byla například vyvinuta aplikace, prostřednictvím které hospodáři dostávají informace o škodách na hospodářských zvířatech v oblasti, kde pasou, aby se měli možnost účinněji postarat o svá stáda. Přesto letos došlo k třem desítkám útoků na hospodářská zvířata.
Další z krkonošských vlků, zaznamenaných na snímku z fotopasti.
„Opakovaně pořádáme semináře o tom, jak vhodně zabezpečit pastviny. Pomáháme hospodářům s žádostmi o dotace na zabezpečení pastvin proti útoku velkých šelem. Vytvořili a hospodářům jsme rozdali speciální infoceduli o přítomnosti pasteveckého psa v ohradě,“ zmínil některá z opatření Drahný. O výskytu vlka informují i na webových stránkách národního parku.
Sběr vlčího trusu
Nadále také pokračuje odborný monitoring vlka. „Stále ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně sbíráme vzorky vlčího trusu a posíláme je na genetickou analýzu. Nadále rozšiřujeme síť fotopastí, pomocí kterých sledujeme vlčí populaci na území národního parku a snažíme se podrobněji sledovat i situaci v okolí ohrad s opakovanými útoky,“ uvedla zooložka Karolina Mikslová.
„Díky tomu máme mimo jiné přehled, kolik lidí nerespektuje režim klidových území, kde se smí chodit jen po značených cestách. Fotopasti dokazují, že volným terénem prochází velké množství lidí, mnozí z nich se psy na volno. A to přímo v jádru vlčích teritorií,“ dodala.
Nekrmte vlky, ani před nimi neutíkejte
Ve vztahu k návštěvníkům Krkonoš vlk nepředstavuje hrozbu. Při zcela výjimečném setkání člověka s vlkem je přesto dobré být obezřetný. Turistům i místním by měli mít své psí mazlíčky na vodítku.
„Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivykat vlky na to, že je člověk zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití,“ varuje Drahný.
Informační tabule Správy Krkonošského národního parku.
Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost utéct, vzdálit se. „Lidé se nemusí a neměli by se bát. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu, ve dne hůře vidí. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, udělat výrazný pohyb, aby vás vlk zaregistroval a uvědomil si, že jste člověk. Neutíkejte před ním,“ dodal Drahný.
A na závěr dodal, že jsou vděční, když je lidé o pozorování vlka v přírodě informují. Je pro ně důležité znát čas a místo pozorování, ideálně se souřadnicemi v aplikaci mapy.com.
